Tož sem po dlůhé době opět navštívil tu našu malů krásnů česků zem… Čechy krásné, Čechy mé!!!??? Příjemně teplé počasí, pro mě žijícího v Anglii počasí tropické, mě na nádraží v Brně moc nepřekvapilo. Čekal jsem ho. A na to mě připravili údaje vždy seriozního ČMÚ. Že ta největší vedra mě teprve čekají, jsem ale netušil. Ve čtvrtek počasí zvítězilo rekordní teplotou, která však pro některé nebyla vítězstvím, ale pouhou výzvou. V Prostějově v aquaparku se dva pánové bavili, že ten větřík je nějaký studený… Inu naivně soutěživí Češi. Rekordy sice moc nevyhledávám a tak jsem se snažil střídat stín se svitem, protože jsem se chtěl přeci jen vrátit, a nedalo mi to, do místa svého nynějšího bydliště, alespoň mírně opálen. Teploty kolem dvacítky dvojky jsou mi ale mnohem milejší. Jsou takové nezalepené.
K mému údivu jsem doma našel docela příjemné útočiště, nebýt naší Báry. Kdo Báru zná, ještě neví všechno, odstavec by neměl přeskakovat a měl by číst dál. U Barbory se opět (nevím jestli opět) projevil syndrom pičovství a naša Máša svému krédu : Já su piča, kdo je víc!!! (…inu, pičovsky soutěživí Češi), do slova a do písmene dostála. Všeci sou piče, enem já su princezna a nikdo mi nerozumíte, protože na mě nemáte. A neustále mi připomínala jeden hit let nedávných *They tried to make me go to rehab and i said no no no*. Na závěr jsem se dozvěděl – a to prosím se vídáme od mých 18ti let zřídka kdy, že jsem jí zničil život!!!!!!!!!!!!!!!! Tak to jsem musel chvíli rozdýchávat a ani Kraus, Na Stojáka a Sklepáci mě tak dobře nerozesmějou. Ale stihli sme si spolu dat aspoň jednu poklidnou čtvrtku. Tož na zdraví a na pičovství!
Od taty jsem dostal půjčeno vozidlo. Obyčejnó felinu, ale na převážení synka úplně vyhovující. Najezdil jsem asi 400km, ve městě i za ním, a setkal jsem se se zvláštním fenomenem, který jsem vypozoroval až po skončení mé závratné kariery policisty. Snažím se dodržovat předpisy, protože jsem osm let stál na té druhé straně zákona a nějaké předpisy byly pro obyčejné lidi (ne že bych je nedodržoval, ale s plackou v kapse se přeci jináč jezdí..). Dnes mezi obcemi jezdím předepsaných 90. A jezdil jsem jako jediný. Všichni ostatní mě předjížděli. To jsem si připadal opravdu na obtíž a místo toho abych také zrychlil a dokázal si, že toho přede mnou předjedu, že mě, silnějšího, svým stylem jízdy nebude omezovat, jsem byl rád, že jsem to mé dítě na zadní sedačce vždy v pořádku dovezl do cíle. Inu, zase nevhodně soutěživí Češi.
V rodném Holešově jsem si připadal taky takový pozadu. Ze spousty lidí jsem měl pocit, že mi musí dokazovat že oni nejsou jen obyčejnými nulami, ale že jsou nulami mnohočetnými, bo jednoduchou nulou si nemůžou dovolit být, že jsou prostě borci a ne nuly. A ještě jsem se dozvěděl, že jsem magor, což mi zalichotilo. Nicméně po asi už po čtyřech dnech jsem měl velmi vtíravé nutkání na značicí cedule při vjezdu do města napsat: Holešov, město borců! Inu, opět jiným směrem soutěživí Češi.
Krom špatně nasměrované soutěživosti jsem se ale setkal i s příjemnými věcmi: PIVO (to je zázrak, kámo, zázrak), tvarůžky, ty hnusně bile rohlíky, klobásy a povolební naděje všech neobyčejných lidí, kteří nevolili paňmámu; a i s příjemnými lidmi se soutěživostí ve správném směru.
Na závěr si ještě neodpustím otázku k fenomenu, který se zdá být alarmujícím, a to proč Češi tolik používají a počesťují anglická slova? To se za svůj rodný jazyk tolik stydí nebo jsou líní jej jakkoli používat, aby si svoje vyjadřování zpříjemnili libozvuky, jež jim čeština poskytuje? Nebo je jejich čeština (ta která zbyla?) už nerozmanitá, chudá a vágní? Krásu češtiny však zachraňovala taková ta malá, téměř nepostřehnutelná a nezaznamenatelná rčení, která vám ale zazáří jiskrou prskavky a pohled na Česko tak nějak nevědomky změní. S mnoha lidmi a s některými ne. Nakonec zbyli jen ti, kteří neřekli ne a šli do toho se mnou. Děkuju. .. su narvaný jak autobus do Napajedel. Čechy krásné, Čechy mé!!!
Váš Tomáš Pavlíček
25 komentářů
Ohledně té Báry. Neměla by ona na to začít něco brát? A nebo nebere ona už vlastně něco? V tom případě by měla přestat.
Ty, Zdeno, že ty sa na to nevysereš. Rozškubaj pasport, a do teho bordela tady už prosim tě nejezdi. Šak to myslím se svojima světovýma zkušenostima nemáš zapotřebí. Enem sa trápíš. Rodina na hovno, v rodném městě všeci na ranu mezi oči a ten zbytek ani radši nekomentovať. Ty rohlíky s tvarglama ti možem všeci aj s předsedů zabaliť a poslať počtů. Potem to v tem Londóně už bude hotový pozemský paradájs.
to je videt jak ne znate. Ja su tajemna. ja nepisu vzdycky, enem kdyz su nasrana. to mysiva dodava kontextu uplne inaci zaklad…
a neser, nebo sa nevratim.
druhy z jedneho mesta:…a navic by se kritika druheho z jedneho mesta dala nazyvat levnym nacionalismem a ozvenou potrefene husy… trosku sebereflexe a sebekritiky by to chtelo v nahledu na nas uzasny a spickovy narod. Cechy presto miluju.
nemožu si neodpustit komentář… z tohoto článku na mě dýchá dojem, že Bářin syndrom je nakažlivý…
Tož včil nevím. Čtu to po sobě už po nekolikáté, ale žádnů lacnů nacionalisicků poznámku nenacházám. A tu potrefenů husu bych si vyprosil. Já su na ty kolektivní viny jaksi háklivé. Já su „kritický a sebereflexní“ k svojí osobě a ne k celým národnostním celkom. Ty sů mi tak nejak u řiti. To by sme potem mohli začíť rozebírať typicků česků zapčklosť, nasranosť, věčnů nespokojenosť a ubrblanosť (nepřipomíná ti to nekeho?), a mohli by sme sa jít všeci spolem oběsiť. Tým směrem sem to spíš myslel. Ale to je těžké vysvětlovať, když chce ten druhý sůtěžit za každů cenu a je mu úplně jedno v čem. Že? Tak mě napadá, nezkazil ti on taky kdosi život?
toz vcil nevim, ctu to po tobe (druhy z jedneho mesta) uz po popate, ale porad si nemozu pomoci, ze je to takove uzkoprse, nacionalisticke, na miste pro jednou vyrizene, bez potrebne kritiky (i sebe kritiky) k vlastnimu narodu. A presne jak pises… Je tezke vysvetlovat, kdyz ten druhy chce sutezit za kazdu cenu… A ja sem si zkazil zivot sam a uplne dobrovolne. P.S. Ja jsem taky Cech, vzdy se k tomu hlasim a hlasit budu a na cestach budu jezdit vzdycky podle predpisu, vyhledavat spatne veci, ale i ty dobre (tech je v clanku hned nekolik), a k lidem se chovat tak, jak si to zaslouzi.
Ty, Tomášu, já si taky nemožu pomocť, takže sa ti to pokusím vysvětliť trocha zjednodušeně. Tým mojím prvním komentářem k temu tvojemu hudrování sem sa opravdu nikeho nezastával! Jenom sem ti tým chtěl řéct, ať sa furt nerozčiluješ. (Kór když sem slyšel žes tady byl na dovolené.) Lidi sů všady stejně blbí a každý sa možem snažiť byť lepším jenom sám za sebe. Třeba tým, že nebudem furt zašklíbení. Celé národy nenapravíme. Aspoň já sa na nic takového nechystám.
…tady se to hemží „národem“ jak na webu Dělnické strany.
Ať mezi vás nevletím…
…mozna to bude v kontextu predesleho znit mirne schizorfrenne, ale byl to jeden z nejpohodovejsich tydnu zazitych na Morave navstevovane z Londyna (i kdyz nektere jsem nevidel, bo meli dulezitejsi veci na pracu). takze je velmi mile pozorovat, jak i mala kritika naseho naroda…….………….………….………….………….………….
diky za pochopeni a za pripominku, ze narody nespravime. Kazdy musi sam za sebe. Sic klise, ale sakra pravda.
tak ted tu mame novinku z novodobe cesko anglictiny..‚dajlong‘ po asi 5minutovem pozornejsim odposlechu konverzace dvou zen v pokrocilejsim veku,jsme konecne prisli na to,co ‚dajlong‘znamena…jedna se o kremy s ‚all day long‘ efektem
Re: Tomáš: …tož vidíš to. A někteří zas neviděli tebe, protože ani nevěděli že jsi tady. Ale aspoň nepatřím mezi ty co tě nasrali. Doufám teda.
Milá teto z Prostějova.Tvoje starosti bych teda chtěl mít.Zkusila ses třeba zamyslet nad tím,že tyto jak píšeš „ženy v pokročilejším věku“ angličtinu neovládají (tvá matka ji ovládá?) a tím pádem těm všudevesraným anglickým výrazům nerozumí,ale přesto je tak nějak automaticky využívají? A nebo seš blondýna? Pokud tě rozčiluje tato skutečnost,tak to opravdu už zavání jak píše předseda dělnickou stranou a jí a podobnými vzývaným jazykovým zákonem.A s tím jdi doprdele! A rychle! A nebo tě jen vytáčí že nepoužily „óldejlong“ ale jen „dejlong“? V tom případě potěš pán Bůh už úplně!
Mily Vastnamohle…opravdu jsem se asi mela narodit jako blondyna, jelikoz jsem mela nemale problemy s vyzklonovanim tveho nicku ( nebo radeji prezdivky).
Dekuji za tvoji reakci na muj maly dodatek o nove vznikajicim czechiseanglishe jazyku.
Take bych asi mela i podekovat za poslani doprdele…hold cesky narod se nezapre!
Ano, musim se priznat, ze nejaky ten patek ziji v zahranici a po kazde navsteve me rodne zeme, mam tendence si trhat vlasy nad premirou vlivu anglickeho jazyka na me krajany. Zjevne jsem byla spatne pochopena. Nepotrpim si na anglicke slovickareni a dost me sere, ze nas tolik poeticky jazyk je plundrovan jazyky jinymi…
Pripada mi, ze Cesi se citi na urovni, pokud mohou rict, ze jedli ‚mufiny‘, davali si ‚velkom drinky‘ a nebo se mazali ‚dajlong‘ kremy. Ta ceska hrdost mi tu jaksi unika!
Diky bohu, ze jsme tak adaptabilni narod. My se nikdy neztratime!!!!
Mimochodem ma maminka (nebo spise matka, jak jsi ji nazval) anglicky opravdu neumi, ale ani nema tendence se mermomoci tlacit do skupiny kravek, co si na ksicht placaji ‚dajlong‘ kremy.
Milá teto z Prostějova (snad tě neurazí, že jsem použil v názvu města velké „P“)
Víš co je docela paradox (česky: překvapivá shoda)? Že se vlastně v základní myšlence shodneme. Věř mi totiž, že lpím na čistotě českého jazyka možná ještě více než ty. (mufiny nejím,velkomdrinkům neholduji a dajlong krémům jsem nadobro vzdálen) Jen jsem pokaždé poněkud rozdrážděn tím, když si prosté děvče z venkova vyjede na zkušenou kousek na západ od Rozvadova, a už po pár měsících styku s přece jen odlišnější anglo-saskou kulturou, nepostiženou čtyřiceti lety východní totality si začne připadat vyjímečnou a nadobro poučenou, že se s takřka mesiášským syndromem začne vyjadřovat o nedostatcích, které jí, jak věřím, ještě před nedávnem byly vlastní (zkus se při tom věčném křiku o zpytování ohlédnout i za sebe). Ale nejsi první ani poslední.
Dále mi prosím vysvětli, proč svazuješ poslání někoho „do prdele“ s ryzím češstvím? V jiných kulturách nejsou obdobná rčení při silném nesouhlasu obvyklá? Mé zkušenosti hovoří o opaku má milá.
Je ale dobře, že si uvědomuješ důležitost adaptabilnosti. Bez ní bys ty a ani tví přátelé nemohli být tam kde jste a dělat to, co tam děláte. V životě už to tak bývá, že vše je něčím vykoupeno. Ale bez tohoto daru by tato planeta byla prosta života a snad jen v oceánech by se primitivní život držel stále na té samé úrovni jako na počátku.
A pokud tvá matka vystačí s indulonou, je to jen a jen její volba. A díky daru jménem „svoboda“ ji budiž dopřáno. Nezostuzujme však proto ty, kteří si vybrali jinou cestu, pokud nás tato ničím neomezuje. Mohli bychom tak začít omezovat sami sebe. Však?
.. ja si muffin dam, ale rikam temu radsi vdolek, aj babicka temu tak rikala. Boruvkovy je nejlepci. a velkomdrinku rikam stamprla, zes dosel/la, a tu si taky sem tam dam. A rada, vam povim.
Re: Petra: …pěkně si to řekla Petro. Sem ti z teho dostal chuť uvítať nekeho hned teď. Ale počkám skrz to horko asi až do večera.
..toz na zdravi! :)
…ba
Vastnamohle, jako pravy vlastenec se teda nechci zastavat zapadu a nic proti Cechum, jako jo, ale proste se mi bohuzel zda, ze i ti anglicti komari stipou tak nejak lip a vkusneji…
zduvodnovat a ospravedlnovat jazyk jazykem mi hermeneuticky prozajista ladi… Neda mi vsak poznamenat, ze … logicka funkcnost neni obsazena v pojmu jako takovem ale pouze v pojmove interpretacni rovine. Muze tak vynikat ladene, nerozptylovat zadneho divaka. Cely clanek musi byt koceptualne a behavioralne v kursu. Hovno. Svoboda nemusi byt nutne vice nez kvetnatost jazyka a jeji cena, zaplacena nesvobodou v jazykovych opratich!!!!? sem se rozcilil.
mily vastnamohle
Mílo, při skutečnosti že čeleď Culicidae (Komárovití) má asi 2000 druhů, je velmi dobře možné, že na londýnském předměstí se na tobě pasou samičky zcela jiného druhu než na holešovském náměstí. Například komár obtížný (Culex pipiens molestus), který se vyvinul přímo v prostorách londýnského metra.
Milý Jáchyme, při dovětku o tvém rozčílení mi došlo, že hledání pádného argumentu v tvých slovech je marné. Ale chápu to. Vím totiž, že prudké emoce dokáží náhled na problém jímž se zabýváme notně pokřiviti. Snad až se zklidníš a začneš se zabývat i obsahem a ne jen povrchní formou, budem moci diskuzi rozvinout. Třebas i ke shodě.