Sem si tak řekl, že je mi té naší paní Kačky až líto jak toho má teď moc, a zastoupím ji ve velmi milé povinosti, rozdávání takového malého dárku pro každého z Vás u příležitosti dnešního svátku, začátku MS v klasickém lyžování LIBEREC 2009.
Dlouho sem přemýšlel čím Vás tak potěšit. Ale opravdu potěšit. To víte, děláme to všechno vlastně pro Vás, ale myslím si, že každý by si měl odnést něco osobního. Něco na památku. Něco co je blízko a hřeje u srdíčka.
A současně s tímto si s každým z Vás udělat takovou malou slavnost. Být si lidsky prostě tak nějak blízko. Teď, když nadešel Ten okamžik. Po dlouhé cestě která nebyla jednoduchá. Těžší a delší snad víc než Jizerská padesátka. A jen do kopce.
Začali sme vlastně na zelené louce. A na ní sme několik let tvrdě pracovali za neustálého obracení očí k nebi kdy že už se začne k zemi snášet sníh. Ale naše paní Kateřina je mocná čarodějka a ten snížek nám dokázala i z nebe vydupat.
Ta když si něco zamane, tak ji ze stopy už nic nevyhodí a jede.
A byly chvíle, kdy nebýt jí, nejezdily by dnes v Liberci ani výtahy a uprostřed neprošlapaných závějích sněhu by na univerzitní kolejich šlo ještě najít dropty z hodně vzdálených mejdánků ve zválených peřinách. A o pořádné kultuře by se nám mohlo jen zdát. To když bylo nejhůř a najednou sme zjistili, že dát celému světu takový dar od nás všech bude o něco dražší než se předem myslelo, navoskovala, a jelo se na Prahu. Pražskou stopou až na Hrad a pak šupem dolů kolem Vlády až na Výstaviště. A ty miliardy nám přivezla.
A my za ně děkujeme. A doufám že tím My můžu myslet sebe, paní Kačku, pana paní Kačky a hlavně Vás všechny. Vždyť dnes jako kdybychom se všichni najednou zacvakli do vázání a jeli. Společně. Bílou stopou.
Proto příjměte od nás dík v podobě tapety na plochu která bude každému z Vás přinášet sílu, radost, energii a hlavně naši miliardovou Kačku. Ke stažení ZDE
