Osud nebo náhoda?

Držitel Nobelovy ceny za fyziku W. Heisenberg v první polovině 20. století publikoval článek, ve kterém položil budoucímu vývoji kvantové fyziky jeden z jeho základních kamenů. Princip neurčitosti. Podle něj, jednoduše řečeno, kvantový objekt nemůže zaujmout přesnou polohu bez neurčitosti v hybnosti. To znamená, že čím více víme o poloze částice, tím méně víme o její hybnosti, protože vše závisí na našem měření, na našich očích, na našem vnímání reality.

Představa z klasické fyziky, že můžeme předpovědět chování systému pokud známe jeho počáteční stav, je v praxi tedy k ničemu: počáteční stav systému nikdy nemůžeme zjistit dostatečně přesně (protože nelze dostatečně přesně zjistit výchozí parametry) a tudíž nikdy nebudeme schopni předpovědět budoucnost.

Heisenberg svým objevem přitakal světu náhody, kterou v něm vlastně sám a pro sebe objevil, a ve kterém už nemá žádné místo jakýkoli bůh, protože by sám se sebou hrál v kostky, jak mu později oponoval Einstein. Einstein se jednodušše nespokojil s představou, že by bůh nerozhodoval o světě, který sám stvořil.

Praktické důsledky Heisenbergova objevu svými myšlenkovými experimenty (v kvantové fyzice zcela normální činnost; na jejich základě se následně vytvářejí matematické výpočty uvažovaných teorií) představil světu o několi let později E. Schrödinger. Takovým experimentem jsou kvantové karty.

Představte si, že karta stojí na hraně na zcela rovném stole. Podle klasické mechaniky může karta stát na hraně v principu nekonečně dlouho (v praxi karta spadne na stůl díky sebemenšímu závanu vzduchu). Proto předpokládejme, že máme „ideální kartu“, kterou z rovnováhy může vychýlit rozpad radioaktivního atomu. Podle Schrödingerovy rovnice taková „ideální karta“ spadne na stůl během několika sekund kvůli Heisenbergovu principu neurčitosti, podle něhož kvantový objekt nemůže zaujmout přesnou polohu bez neurčitosti v hybnosti. Protože ale počáteční stav karty je symetrický, musí být také výsledný stav symetrický – karta musí spadnout současně lícem a rubem navrch v kvantové superpozici.. Pokud provedete tento myšlenkový experiment, nepochybně dospějete k závěru, že klasická mechanika je chybná. Přesto ale stále pozorujete, že karta z hrany spadne buď lícem anebo na rubem navrch. Nikdy nebudete pozorovat, že karta spadne současně na obě strany, jak tvrdí Schrödingerova rovnice. Příroda zdánlivě sama rozhodne, který ze stavů se („pro nás“) bude realizovat.

Vycházím tedy z domněnky, že každý objekt – tedy jak na mikro tak i na makro úrovni – zaujímá svou superpozici, tedy že existuje ve všech svých možných stavech. Možné stavy bere v potaz (a jsou pro ni imanentní) teorie paralelních vesmírů. Podle zákonů kvantové mechaniky se částice, jak jsme si řekli výše, do okamžiku pozorování nacházejí ve stavu superpozice: karty mohou padat na obě strany nebo elementární částice se ve stejném okamžiku mohou nacházet na různých místech. Stejně tak tomu může být i s vesmírem, ve kterém žijeme. Ale jestliže existuje nekonečně mnoho vesmírů, pak se mi neustále vnucuje myšlenka, že například ten náš vesmír musí mít i nějaký konec a svůj vnitřní průběh, či příběh, chcete-li. O tom se ostatně denodenně každý přesvědčujeme na vlastní kůži (že tento svět vnímáme je opět důkazem, že ten náš vesmír vznikl, že to není sen…že pro reálné vnímání světa musíme stát nohama na zemi a nemyslet si, že se například někomu zdáme). Jestli má každý vesmír nějaký vnitřní příběh, musí příběh být nějak předem naprogramován – musí tedy zaujímat svou jedinečnou pozici, mít konkrétní nastavení odhalované námi pozorovateli. V každém paralelním vesmíru už musí být jaksi dopředu dáno, kterým směrem se skutečnost vydá…

Tomáš Pavlíček

9 komentářů

  • Petra napsal:

    jéééééééé! to jako znamená, že bych měla velká prsa?

  • Camill napsal:

    Osobně myslím, že běh vesmíru musí být naprosto přesně naprogramován a neexistují náhody, neboť na základě pouhé náhody není možné, aby něco tak složitého jako je vesmír vůbec vzniklo a následně i fungovalo. Dokonce i náhoda o které si myslíme, že je náhoda, protože bychom se přece mohli v danou chvíli rozhodnout jinak a následný průběch věcí by byl zcela odlišný není náhoda, ale předem napropgramovaný proces. Nedávno jsem byl účasten debaty, kdy bylo rozebráno téma Vesmíru. Dozvěděl jsem se, že vesmír, který se neustále rozpíná má někde konec a ten se jednoho dne začne opět vracet zpět do svého bodu vzniku. Nakonec bude tak těsno, že jediné co bude schopno v tomto nulovém bodu přetrvat je křemík. A lidé jsou zde pouze kvůli tomu, aby vymysleli Super počítač na křemíkovém jádru a do tohoto křemíkového média vložili program a informace, které způsobí to, že přesně v daný okamžik se sejde několik „náhod“ a ty způsobí velký třesk a opět začne vznikat nový vesmír s přesně naprogramovaným procesem. Z čehož vyplývá, že všechno se opakuje naprosto přesně dle určených výpočtů. A, že na vymyšlení tohoto křemíkového média máme ještě zhruba 250mil. let. Jendiné co nechápu, proč se to vlastně děje a kdo to začal.

  • Sancta Sedes napsal:

    Tak My to teda vidíme úplně jinak!

  • Zastupce pekla napsal:

    jak to s tim kremikem myslis? kremik vznikl az pozde, v hmotnych hvezdach nekolik milionu let pozdeji, nez vznikl vesmir…jeho atomova usporadanost nenapovida, ze by mel lepsi startovni podminky nez pri jeho vzniku…

  • Camill napsal:

    Nebylo řčeno, že vesmír vznikl díky křemíku, ale že při implozi vesmíru je pouze křemík schopný vydržet ten tlak v nulovém bodu a křemíkový počítač spustí ten proces …nikoli že Big Beng „přežije“ ale pouze spustí díky přesným výpočtům proces, který se bude opakovat a opět se budou miliony let dít věci k opětovnému vynálezu křemíkového jádra a následnému spuštění dalšího z procesů.

  • Tomas napsal:

    a vesmir nema konec… pouze hranice. to bys musel byt rychlejsi nez svetlo… a to co? to nejde, mily zlaty.

  • Rea napsal:

    Tomas tomu tady ocividne veli,a s nejvetsi urcitosti VI,ze vesmir ma POUZE hranice;-)ty chodis na salek kavy k ‚Tomu nasemu Stvoriteli,ci Bohu,ci te vetsi inteligenci a‘ON‘ ti to tam vsechno povida a ty nam to pak tady zdelujes;-))klobouk dolu!;-)

  • Rea napsal:

    Vice mene souhlasim s Camillem(s tim jak popisuje nahodnost),verim tomu,ze je tu nejaka mnohem vyssi inteligence(nekdo ji rika Buh)ktera to vsechno stvorila za nejakym ucelem,protoze lide jako takovi,jsou moc hloupi na to(zatim)aby prisli na nejake jine vysvetleni,jak byl vesmir a vse kolem nej stvoreno..take verim,ze jako lidska rasa jsme byli stvoreni,ci spise pretvoreni mimozemskou cicilizaci,na mnohem vyssi intelektualni urovni,viz.223 ex­tra genu v nasem DNA,ktere nam byli umele vlozeny a take vysvetluji obrovsky a nevysvetlitelny skok v lidske evoluci a intelektualnim vy­voji

  • Chuck Norris napsal:

    Neexistuje zadna teorie evoluce nebo mimozemske civilizace. Jen seznam bytosti, ktere nechal Chuck Norris zit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *