Rorýsi jsou v pŕŕŕdeli

Mohl bych se touto cestou velmi snadno stát jedním z mnoha stěžovatelů si na letošní léto, ale neučiním tak. Léto, i když už končí, totiž bylo krásné a i když jsme sem tam zmokli, tak ti kteří skutečně chtěli, si jej jisto jistě užili. I bez škvaření se na přeplněném koupališti za řevu rozjívených parchantů s kulisou stáda sádelnatých samic v bikinách z nichž vše přetéká, vůní langošů s kečupem, tím nejlepším z disca 80tých let v patřičné hlasitosti a vrchovatých odpadkových košů plných vos. A kdo se bez zmíněných veličin neobejde, může si dopřát Bibione.

Jen sobě přece jen vyčítám, že bez milovaného slunečního jasu zapomínám na svůj fotoaparát, který se proto poslední týdny spíš válí nevyužitý doma, než aby mě provázel na potulkách. Ale já věřím, že jeho čas letos teprve příjde, neb málo co je pro mě tak krásného, jako pohled z kopců do babím létem se barvících dolin. Těším se na mé Kysuce, těším se na dosud mnou neobjevený Český Les či v tajně si plánovanou Velkou Fatru. Jenže již bez hvízdání rorýsů. Ti jsou už v prdeli.
A s nimi i letošní léto.

 

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *