Evropa – mapy a údaje historické

Jako druhé pokračování historického atlasu z roku 1931 přinášíme pohled na tehdejší Evropu. Ta se od té dnešní, především ve střední Evropě, lišila jak vedením mnohých hranic, tak politickým zřízením států. Já se mezi původními citacemi z atlasu budu snažit na některé největší rozdíly upozornit, neb i pozorný čtenář může lecos přehlédnout.

mapa-evropa

EVROPA

Rozlohou 10 mil. km² je Evropa mimo Austrálie nejmenším zemědílem (je to vlastně poloostrov Asie), počtem obyvatel 484 mil. stojí však hned za Asií. Své vůdčí postavení ve světě, o něž usiluje dnes Amerika, získala Evropa vzdělaností a pracovní organisací svého obyvatelstva jakož i příznivými podmínkami přírodními.

Územně největšími státy v Evropě jsou Rusko (zabírající ½ Evropy), pak Francie, Španělsko, Německo, Švédsko, Polsko, Finsko, Norsko, Italie, Rumunsko, Jugoslavie, Britanie, ČSR.

Počtem obyvatelstva je to Rusko, Německo, Britanie, Francie, Italie, Polsko, Španělsko, Rumunsko, ČSR. Přesto, že Evropa jest jen 1/17 veškeré souše, tvoří obyvatelstvo její ¼ lidstva.

Největší hustota obyvatelstva táhne se v pruhu ze střední Anglie do Evropy podél Rýna, pak ze Saska přes severní Čechy do jižního Polska (průmysl), potom v Pádské nížině (úrodnost půdy).
Maximální lidnatost mají Belgie, Nizozemí, Britanie, Německo, Italie, ČSR.
Z evropských států největší mimoevropské državy mají: Britanie, Francie, Belgie, Portugalsko, Nizozemí, Italie.
Většina států je republikami; staly se jimi po svět. válce i Rusko, Německo, Rakousko, Turecko, Řecko a všechny nově vzniklé státy.

Obyvatelstvo Evropy patří hlavně do tří jazykových skupin:

S l o v a n s k é: Čechoslováci 11 mil., Poláci 21 mil., Lužičtí Srbové 0,2 mil., Velkorusové 63 mil., Bělorusové 10 mil., Ukrajinci 37 mil., Jihoslované 11,5 mil., Bulhaři 5,2 mil., celkem 159 miliónu. K této skupině počítají se i Baltové (Litevci, Lotyši) 3,5 mil.

G e r m á n s k é: Němci 80 mil., Angličané 44 mil., Holanďané 7 mil., Vlámové 4,3 mil., Švédové 6,5 mil., Dánové 3,5 mil., Norové 2,7 mil., celkem 145 mil

Ř e c k o – l a t i n s k é: Italové 41 mil., Francouzové 40 mil., Španělové 22 mil., Rumuni 13 mil., Portugalci 6 mil., Řekové 5,5 mil., Albánci 1,4 mil., celkem 128 mil.

Mimo to sídlí tam zbytky Keltů 5,6 mil., Basků 0,6 mil., cikánů 0,7 mil., Arménů 0,3 mil., Židé.

K jazykové skupině m o n g o l s k é náleží Maďaři 8 mil., Finové, Estonci a j. 7 mil. a Turko – Tataři 7,4 mil.

 

Podle podnebí dělíme Evropu na 4 oblasti:

-středomořskou (suchá léta, mírné zimy)
-atlantskou (léta i zimy mírné)
-kontinentální (horká léta, drsné zimy)
-arktickou (krátké léto, drsná zima)

Vlivem oceánu a golfského proudu možno pěstovati obilí až za polárním kruhem. V oblasti středomořské se pěstuje oliva, víno, kukuřice, jižní ovoce, v nížinách rýže a moruše. Ve větší části Evropy jsou lesy a pěstuje se obilí, brambory, cukrovka, víno, ovoce. Louky podporují chov koní, skotu, ovcí, vepřů. Na jihovýchodě je oblast stepní, na severu oblast tunder.

Nerostné bohatství je racionálně využito. Drahých kovů je málo, něco platiny na Urále, zlata nepatrně, stříbra 1/10 svět. produkce, měď ve Španělsku. Nejvíce těží se rudy železné a uhlí (i v ČSR), nafta hlavně v Rumunsku a Polsku.

 

 

mapa-balkan

Balkánský poloostrov doznal od období mezi světovými válkami ohromných změn. Obzvláště území bývalé Jugoslávie, která je už dávnou minulostí. V roce 1931 jsme se o ní mohli dozvědět toto:

 

JUGOSLAVIE

Kraljevina Jugoslavija, konstituční dědičná monarchie. Zákonodárná moc přísluší králi a sněmu sočasně. Národní shromáždění (skupština) volí se podle všeobecného, rovného, přímého, tajného a poměrného volebního práva na dobu 4 let; má 313 členů (na 40 000 jeden poslanec). Aktivní volební právo od 21 let. Roku 1929 král po vnitřní politické krisi skupštinu rozpustil a jmenoval neparlamentní vládu. Hlava státu od roku 1921 král Alexandr I. (nar. 1888).

Národností v %: Jihoslovanů 84,3, Němců 4, Maďarů 4, Albánců 4, Rumunů 1,5, Italů 0,8, Čechoslováků 150 000, zvláště v Bašce.

Náboženství v %: pravoslavných 41, katolíků 38,4, mohamedánů 11, židů 0,5.

Hlavní město Bělehrad (Beograd) 250 tis., další: Záhřeb (Zagreb) 130 tis., Subotica 102 tis., Sarajevo 66 tis., Lublaň (Ljubljana) 53 tis., Skoplje 41 tis., Novi Sad 40 tis., Bitolj 28 tis., Split, Niš 25 tis., Dubrovnik 8 tis., Cetynje 3 tis.

Jugoslavie je výhradně zemědělským státem. Pěstuje se hlavně kukuřice, pšenice, víno, cukrovka, dole oliva, chová se v nížinách skot, v horách ovce a kozy. Na severu průmysl koželužský, vlnařský, cukrovarnický. Nerostů hojnost. Železná ruda v Bosně. Veliké bohatství lesní nahrazuje nedostatek uhlí. Průmysl železářský a dřevařský. Obchod dováží textilní suroviny, sklo, minerální oleje a chemikálie; vyváží se: obilí, kukuřice, luštěniny, dobytek, rudy, dřevěné výrobky, tabák. Dovoz je větší výozu. Nejživější obchodní styky jsou s Italií, Rakouskem, ČSR a Řeckem.

ALBANIE

Skypenia. Samostatný stát, zřízený v roce 1913 po balkánské válce jako knížectví, po světové válce jako republika, od roku 1928 království. Hlava státu: Zogu I.

Národnosti: Albánci, Srbové, Řekové, Turci, Bulhaři.

Náboženství: mohamedánů asi 70%, katolíků 20%, pravoslavných 10%.

Hlavní město Tirana 17 tisíc obyvatel. Další města: Skadar 24 tis., Elbasan 13 tis., Berat 9 tis., Valona 6 tis., Drač 5 tis.

Primitivní chov bravu, koz, a skotu; vlna, kožišiny a kůže. Export přes 1 milion bravu ročně. Z plodin se nejvíce pěstuje kukuřice. Lesy nevyužitkovány. Průmysl omezuje se na domácí výrobu. Sýr, tkanivo, hedvábnictví, v okolí Valony asfalt a nafta. V obchodě dovoz převyšuje vývoz; hlavním dovozcem Italie.

BULHARSKO

Bulgaria, konstituční dědičná monarchie. Zákonodárnou moc spou s carem má Národní shromáždění. Je dvoje: obyčejné a velké. Vychází ze všeobecných a přímých voleb, v nichž má volební právo každý občan starší 21 let. Národní shomáždění (sobranie) sestává 229 poslanců, volených na 4 léta. Pro řešení důležitých otázek (změna území, revise ústavy a pod.) svolává car nebo ministerská rada Velké národní shromáždění, sestávající z dvojnásobného počtu poslanců. Od roku 1918 Boris III. (nar. 1894).

Národností v %: Bulharů 79,5, Turků 12,7, Rumunů 2,2, Řeků 1,7, zbytek cikáni a j.

Náboženství v %: pravoslavné 82, mohamedáni 16,5, židé 0,9, zbytek katolíci a j.

Hl. město Sofia 213 tis., další: Plovdiv 85 tis., Varna 61 tis., Ruse 42 tis., Burgas 31 tis., Plevno 29 tis.

Stát téměř úplně zemědělský. Jen asi 20% neproduktivní půdy, 40% půdy orné, 40% luk, lesů a pastvin. Pěstuje se hlavně kukuřice a na vývoz pšenice, dále růže a tabák. Dobytkářství, hlavně chov ovcí, je značné. U Plovdivu vyvinulo se hedvábnictví. Průmysl je v počátcích kromě průmyslu zemědělského. V obchodě dovoz převyšuje vývoz. Dovoz zahrnuje především zboží textilní (asi 60%), koloniální, kovy, obuv, stroje, chemikalie. Vyváží se: tabák, obilí, kůže, růžový olej, kokony, vejce, dříví, vlna, dobytek. Obchoduje se čile s Italií, Anglií, Francií, s Řeckem a Rakouskem.

ŘECKO

Hellas, do roku 1924 konstituční království, potom prohlášeno plebiscitem republikou. Dosavadní ústavní základy přechodně zachovány. Zákonodárná moc přísluší poslanecké sněmovně, kterou tvoří 369 poslanců, zvolených na 4 léta všeobecným, přímým a tajným hlasováním. Aktivní právo volební pro muže od 21 let. V roce 1928 zvoleno 180 venizelistů, 20 rozalistů atd. Hlavou státu je od roku 1929 president Alexandr Zaimis.

Národností v %: Řeků 69, Turků 17, Bulharů a Makedonců 9, Albánců 1,3, Židů 1,7.

Náboženství převážně řecko-pravoslavné, něco katolíků, pak mohamedánů a židů.

Hlavní město Athény (Athinai) 452 tis., přístav Peiraios 251 tis., Soluň (Thessaloniki) 220 tis., Patras 62 tis., Kavalla 50 tis., Volo 41 tis., Korfu 30 tis., Kanae (na Krétě) 26 tis., Larissa 24 tis.

Řecko je kraj hornatý, v %: louky a pastviny 37, role 15, lesy 13, půda neplodná 35. Zemědělství málo, pěstuje se oliva, fíky, víno, tabák. Četný chov ovcí, rybolov. Dováží se obilí, tkaniny, uhlí, dříví, cukr. Vyváží se hrozinky, tabák, olivový olej a víno. Dovoz převyšuje vývoz. Nejčilejší obchod je se Spojenými státy, Anglií, Německem, Italií.

Pod ochranou Řecka je od roku 1913 mnišská republika *Athos* (314 km² s 20 kláštery a 5000 mnichy).

 

mapa-benelux

 

 

BELGIE

Royaume de Belgique. Konstituční dědičné království. Zákonodárná moc rozdělena mezi sněmovnu representantů a senát. Prvá se skládá ze 186 členů, volených na 4 léta na základě všeobecného hlasovacího práva mužů, podle systému poměrného zastoupení; senát má 120 členů, volených na 8 let a z poloviny obnovovaných každá 4 léta. Hlava státu od roku 1909 král Albert I. (narozen 1875)

Národnosti v %: Vlámové (Germ.) 51, Valoni (Románi) 45,5, Holanďané 1,4, Němci 0,6, jiní 2,5.

Náboženství: katolíci 99,6%, zbytek evangelíci a židé.

Hlavní město Brusel (Bruxelles) s předměstím 815 tis., Antverpy 422 tis., Lutych 250 tis., Gent 204 tis., Bruggy 52 tis., Ostende 44 tis., Seraing 43 tis., Verviers 42 tis., Namur 31 tis.

Zemědělství vzorné, v % neplodné půdy 12, orné 44, luk a pastvin 20, lesů 20, jiný terén 4. Pěstuje se žito, oves, brambory, len, cukrovka. Velký je chov vepřového dobytka. Na severu skot, na jihu brav. Dobývá se hojně uhlí a železa. Vyvinut průmysl kovodělný, textilní a cukrovarnický. První tovární stát na pevnině. Účast na obchdě překvapující (leží mezi třemi nejprůmyslovějšími státy při nejživějším moři). Největší hustta železniční sítě. Dováží se vlna, bavlna, pšenice, stroje, železo,tabák. Vyvážejí se vlněné, bavlněné a železné výrobky, ocel, sklo a podobně. Dovoz převyšuje vývoz. Hlavní obchod je s Francií, Německem, Anglií, Nizozemím, Spojenými státy.

Belgii patří v Africe Kongo v rozloze 2 385 000 km² s 9 miliony obyvatel. Spravuje generální guvernér.

DÁNSKO

Kongeriget Danmark. Konstituční monarchie, dědičná po meči. Zákonodárná moc přísluší králi spolu s říšským sněmem (Rigsdag). Říšský sněm se skládá z folkstingu a landstingu. Folksting nesmí míti více než 149 poslanců, volených všeobecnou volbou na 4 roky; aktivní volební právo tu má obé pohlaví od 25 let. Landsting má 76 členů, volených na 8 let, z nichž však ¾ se každým čtvrtým rokem z poloviny doplňují; volební systém je nepřímý a poměrný. Od 14. století náležel Dásku Island, který od roku 1918 je neodvislým státem, spojený s Dánskem personální unií. Hlavou státu od roku 1912 Kristian X. (nar. 1870).

Národností v %: Dánů 98,4, Němců 0,5, Švédů 0,4.

Náboženství v %: protestantů 99, katolíků 0,4, zbytek baptisté, židé a j.

Hlavní město Kodaň (Kjöbenhavn) s předměstími 731 tis., další: Aarhuus 76 tis., Odense 52 tis., Aalborg 43 tis.

80% půdy jest z většiny půda orná a toliko část pastvin, luk a lesů, 20% půdy neobdělané. Zemědělství pokročilé a vzorně organisované. Pěstuje se obilí, brambory, cukrovka; chov dobytka jest vyspělý, průmysl zemědělský vyvinut. V obchodě zahraničním se dováží uhlí, semena, vlněné látky, železo, stroje, dříví, kukuřice, hedvábné látky. Vývoz je dán charakterem celého hospodářství: máslo, vejce, čerstvé ryby, maso hovězí a telecí, dobytek, kůže, rybí tuk. Obchod hlavně s Anglií, Německem, Spojenými státy, Švédskem.

Dánsku patří G r ó n s k o (viz. Amerika), kde se na rozloze 88 100 m² sídlí asi 15 000 obyvatelů, a F a r o e r y, ostrovy severního Skotska v rozloze 1 400 km² se 23 000 obyvateli. Rybolov, chov ovcí, kajčí prach.

HOLANDSKO (NIZOZEMÍ)

Koninkrijk der Nederlanden, konstituční dědičné království. Zákonodárná moc náleží panovníku za součinosti parlamentu (Staaten Generaal). Tento generální sněm je dvoukomorový: první komora čítá 50 členů, volených na 9 let provinciálními sněmy; druhá komora má 100 členů, volených na 4 roky všeobecnou přímou a tajnou volbou podle poměrného zastoupení. Volební právo má obé pohlaví od 25 let. Královnou od roku 1890 Vilemína (nar. 1880).

Národností v %: Holanďanů 86, Frisů 11, Židů 1,6, různých 1,4.

Náboženství v %: evangelíků 55, římských katolíků 36, židů 1,6, různé 7,4.

Sídelní město Haag 416 tis., Amsterodam 735 tis., Rotterdam 572 tis., Utrecht 152 tis., Haarlem 113 tis., Groningen 100 tis., Arnhem 77 tis., Tillburg 73 tis., Nijmegen 70 tis., Leiden 66 tis.

Stát zemědělský a obchodní. Půda v %: 42 louky a pastviny, 32 orná půda, 8 lesy, 10 neproduktivní. Pěstuje se len, tabák, žito, brambory. Světoznámé květinářství a ovocnářství. Chov dobytka, sýrařství, máslařství. Nedostatek uhlí omezuje rozvoj průmyslu, který zpracovává hlavně dovezené produkty z kolonií. Dováží se obilí, železo, uhlí, dříví, vyváží se sýr, máslo, tuky, cukr, dobytek, květiny, slanečci, broušené drahokamy (Amsterodam). Největší obchod je s Německem, Velkou Britanií, Belgií, Indií, Spojenými státy a Argentinou.
Osady, hospodářsky velmi důležité, jsou: v Asii Nizozemská Indie (Jáva, Sumatra, Borneo, Celebes, Malé Sundy a j.), v Oceanii Nová Guinea, v Americe Západní Indie (Curacas a Surinam), celkem 2 mil. km² s 49 mil. obyvateli.

 

LUCEMBURSKO

Luxemburg, konstituční dědičné velkovévodství. Zákonodárnou moc vykonává komora poslanců, počtem 48, kteří jsou voleni na 6 let na základě všeobecného přímého hlasovacího práva; polovina poslanců se doplňuje každým 3. rokem. Po světové válce zanikl celní spolek velkovévodství s Německem a od 25. VII. 1921 je v celní unii s Belgií, která uzavírá s cizími státy obchodní úmluvy jménem clní unie. Hlavou státu od roku 1919 Charlotta (nar. 1896).

Národností v %: Němců 93, pak Belgičané, Francouzové a Italové.

Náboženství v %: katolíků 36, evangelíků 9, židů 0,5.

Hlavní město Luxemburg 52 tis. obyvatel.

Půda v %: orné půdy 50, lesů 30, luk a pastvin 15, zbytek zahrady, vinice; jen 0,3% půdy neplodné. Oplývá nerostným bohatstvím, hlavně železnými rudami. Kovoprůmysl a textilní průmysl vyvinut. Vyváží se železo, dříví, sýr.

 

mapa-italie

 

 

Velmi zajímavě politicky to vypadalo roce 1931 v Itálii. Benito již měl vše pevné v rukou. Doporučuji čtenáři k přečtení pro vytvoření dobového obrazu.

ITALIE

Regno d´Italia, konstituční království. Zákonodárnou moc vykonává král a parlament. Tento má dvě komory: senát a poslaneckou sněmovnu. Sněmovna poslanecká má 535 členů, zvolených na ř let na základě všeobecného rovného volebního práva s poměrným zastoupením (kandidátka dosahnuvší většiny aspoň 25% odevzdaných hlasů obdrží ⅔ mandátů, ⅓ se rozdělí minoritám poměrným způsobem). Aktivní právo volební mají mužové od 21 let. Senát se skládá z královských princů a z 350 až 400 občanů jmenovaných králem z různých kategorií. Vládnoucí a dnes jedinou legální stranou je Národní strana fašistická s programem nacionálním, konservativním a imperialistickým. Nefašistické strany byly roku 1926 rozpuštěny. Ve volbách 1929 vyslovilo se z 9,6 milionu účastníků 8,5 pro fašistické listiny, 136 tisíc proti nim. Hlavou státu je od roku 1900 král Viktor Emanuel III. Vedoucím činitelem Benito Mussolini.

Národnosti v %: Italové 97,3, Jihoslovanů 1,3, Němců 0,6, Francouzů 0,2, Albánců 0,2, ostatní Řekov, Rumuni a jiné.
Náboženství v %: katolíci 95, evangelci 3,6, židé 1.

Hlavní město Řím (Roma) 877 tis., největší město Neapol (Napoli) 966 tis., pak Milán (Milano) 941 tis., Janov (Genova) 625 tis., Turin (Torino) 570 tis., Palermo 445 tis., Catania 286 tis., Florencie (Firenze) 278 tis., Benátky (Venezia) 254 tis., Terst (Trieste) 253 tis., Bologna 240 tis., Messina 204 tis., Bari 175 tis., Verona 152 tis., Reggio 129 tis., Livorno 129 tis., Padova 125 tis., Tarent (Taranto) 121 tis., Ferrara 117 tis., Brescia 113 tis.

Zemědělské a lesní produktivní půdy má Italie 92,1%, neproduktivní 7,6%. Z produktivní půdy jest v %: 50 oseto, 23 louky a pastiny, 17,3 lesů, respektive hájů, ostatek vinice, zahrady a podobně. Pěstuje se v Pádské nížině pšenice, víno, cukrovka, rýže, jižněji hlavně kukuřice,olivy, oranže. Chov hovězího dobytka, nejvíce však ovce, hojně též kozy, vepřový dobytek, koně. Nerostů nedostatek, téměř žádné uhlí, železná ruda na Elbě, hojně síry na Sicilii. Průmysl je soustředěn na severu: hedvábnictví, sklářství, soukenictví, bavlnictví, cukrovarnictví. Obchodně dováží se více, než se vyváží. Dovoz pšenice, bavlny, uhlí, dříví, vlny, petroleje. Vyváží se víno, surové hedvábí, jižní ovoce, makarony, mramor, síra, rtuť, kukuřice. Zahraniční obchod jest veden nejvíce se Spojenými státy, Velkou Britanií, Francií, Německem a Švýcarskem. Velký zisk z turistiky.

Přímé panství má Italie ve třech osadách v Africe: V Erytrei, Libyi, Somalii, které jsou spravovány gubernátorem. Rozloha jejich dohrmady 2,23 milionů km² a 1,82 milionu obyvatel, průměrná lidnatost 0,7 na km². V Egejském moři má obsazeno 14 ostrovů, tvořivších turecký Dodekanesos (2,550; 105). Hlavní z nich Rhodos (1,4; 42) zůstane obsazen do roku 1935 Italií, načež bude hlasováním lidu rozhodnuto o jeho budoucnosti. V území dalmatském náleží Italii město Zadar s 19 tisíci obyvateli. Také Rjeka, 30 km² s 60 tis. obyvateli, jejíž samostatnost byla prohlášena rapalskou smlouvou roku 1920, byla roku 1923 přivtělena k Italii (italsky Fiume).

 

PAPEŽSKÝ STÁT

Stato del Vaticano, nezávislý stát. V roce 1870 bylo území někdejšího Papežského státu (22 000 km² s 3¼ mil. obyvateli) vtěleno do italského království, osoba papeže byla však garančním zákonem italským z roku 1871 jako hlava církve římsko-katolické prohlášena posvátnou a nedotknutelnou a požívající v celém království panovnických poct. Papeži byl přiznán týmž zákonem roční důchod 3 225 000 lir (jehož však nepřijal) a exteritoriální charakter Vatikánu, Lateránu a vily Gondolfo, dále práva mezinárodní exteritoriality pro diplomatické vyslance Vatikánu a cizí vyslance u Vatikánu. Podle církevního práva je papež zvolen dvěma třetinami hlasů Svatého kolegia kardinálů, shromážděného v konkláve. Kolegium kardinálů sestává nejvýše ze 70 členů. Souhrn rozhodčích a výkonných institucí (12 svatých kongregací, 2 tribunály, 4 officia, 2 secretarie, 5 komissií) se nazývá římská kurie a tvoří zákonodárnou, soudcovskou a výkonnou moc církevní, jejíž uskutečnění a provedení závisí od ústavy a smlouvy s tím kterým státem. Papežové neuznávali záboru svého někdejšího území, až teprve roku 1929 došlo ke smíru s italskou vládou a vymezení území Papežského státu, který zabírá území Vatikán, Laterán a několik budov a chrámů po Římě roztroušených. Stát má plochu 44 ha a 520 obyvatel, hlavně Italů a Švýcarů, má své vojsko, poštu atd. jako každý jiný svrchovaný stát. Hlava státu: od roku 1922 papež Pius XI. (nar. 1857).

 

SAN MARINO

Demokratická republika. Zákonodárnou moc má Velká rada, sestávajcí z 60 členů. Velká rada je volena na 9 let a z třetiny každé tři roky obnovována. Výkonná moc je svěřena dvěma kapitánům – regentům, které volí Velká rada vždy na půl roku. Republika má od roku 1862 s královstvím italským uzavřenu smlouvu o věčném přátelství. Hlava státu: dva kapitáni – regenti.

Národnosti: Italové.

Náboženství: katolické.

Hlavní město San Marino s 1 650 obyvateli.

Kraj zemědělský: obilí, víno, dobytek.

 

 

mapa-jihozapadni-evropa

 

ANDORA

Od středověku neutrální a autonomní republika pod nadvládou Francie a španělského urgelského biskupa. Celkem město a 6 vesnic. Vláda v rukou generální rady, sestávající ze 24 členů. Tito volí syndika a vicesyndika s výkonnou mocí. Dnes syndik P. Font-Aremy.

Obyvatelstvo: Katalonci

Náboženství: Katolické

Hlavní město: Andorra la Vieja – jen 800 obyvatel

Hospodářství: Brav, kozy a skot. Lesy, dříví a dřevěné uhlí. Sýr, vlna a minerální vody jsou hlavním předmětem zahraničního obchodu.

 

FRANCIE

République Francaise, demokratická republika od 1870 (třetí). Zákonodárná moc svěřená dvěma sněmovnám; poslanecká (612 členů) je volena na 4 roky na základě všeobecného římého práva hlasovacího pro muže. Hlavní politické strany z voleb v roce 1928 v % poslanců: republikánští demokrati (konservativní měšťanstvo) 25, socialističtí radikálové (pokrokové měšťanstvo) 20, republikánská levice 17, socialisté (marxisti) 17, radikální republikáni 9, republikánští socialisté 8, konservativní strana (royalisté, katolíci) 2,5, komunisté 2,3.
Senát (300 členů) je volen na 9 let nepřímou volbou a kždé tři roky se obnovuje třetina mandátů. Výkonná moc je svěřena presidentu republiky, volenému na 7 let Národním shromážděním (společná schůze obou sněmoven ve Versailles). Presidentem od roku 1924 jest Gaston Doumergue (nar. 1863).

Národností v %: Francouzů 89,3, Němců 4,4, Bretonců 2,6, Vlachů 1,5, Španělů 0,6, dále Vlámové, Baskové a Židé.

Náboženství v %: katolíci 97,6, evangelíci 1,8, židé 0,3.

Hlavní město Paříž (Paris) s předměstími 4,75 milionu (vnitřní město 2,8 mil.), Marseille 652 tis., Lyon 571 tis., Bordeaux 256 tis., Lille 202 tis., Saint Etienne 194 tis., Nantes 184 tis., Nizza 184 ts., Toulouse 181 tis., Strassbourg 174 tis., Le Havre 158 tis., Rouen 123 tis., Nancy 115 tis., Toulon 115 tis., Remeš 101 tis., Mulhouse 100 tis., Limoges 98 tis., Grenoble 86 tis., Nimes 85 tis., Montpellier 83 tis., Tours 77 tis., Mety 70 tis., Orleans 69 tis.

Půda v %: 56 půdy orné, 10 luk a pastvin, 16 lesů, 3 vinic, 15 neplodné půdy. Zemědělství vyspělé, hojnost pšenice, cukrovky, kukuřice, v horách brambory, vína se rodí tolik, co má Italie a Španělsko dohromady. Těžbou železa (Alsasko-Lotrinsko) na prvním místě mezi evropskými státy. Uhlí ze Saarské pánve. Průmysl, hlavně hedvábnictví a okrasné a módní předměty. Dováží se vlna, uhlí, nafta, surové hedvábí. Vývoz hlavně v hedvábných, vlněných a bavlněných tkanivech, automobilech, kožených výrobcích, víně, voňavkách, oleji, sardinkách, bižuterii a okrasných předmětech. Dovoz převyšuje vývoz. Největší obchodní styky s Velkou Britanií, Spojenými státy a Belgií.

Osady, protektoráty a mandátová území Francie mají plných 14 milionu km², 160 milionu obyvatel a staví tak Francii mezi osadními velmocemi hned z britskou říši. V Africe je to plocha 13 mil. km², 136 mil. obyvatel, v Americe 91 tis. km² se 150 tis. obyvateli. Poměr osad k mateřské zemi není stejný. Alžír je částí vlastní Francie a vysílá do palamentu své zástupce, také ostrovy Réuion, Martinique, Quadeloupe posílají své zástupce, ale jsou sprvovány ministry osad. Marokko a Tunis a mandátová území spravuje ministerstvo zahraničí. Tonkin a Annam v Indočíně ministerstvo osad. Za války daly osady Francii 2 miliony vojáků.

 

SAARSKÉ ÚZEMÍ

Území, přiázané 1919 až do roku 1935 do správy Francie jako mandatáři Svazu národů. Vláda je svěřena komisi , sestávající z 1 Francouze, 1 rodáka ze Saarského území a 3 jiných členů Společnosti národů. Tvoří s Francií jednotné celní území. V roce 1935 bude rozhodnto plebiscitem o jeho příslušnosti, doly však mají zůstati Francii. Hlavu státu představuje předseda komise.

Národnosti: Němci a Francouzi.

Náboženství: katolíci a evangelíci.

Hlavní město: Saarbrücken 125 tis. obyvatel.

Výhradně kraj průmyslový, bohatý kamenným uhlí a železnými rudami, s čímž souvisí průmysl železářský, výroba dehtu, anilinových barev a minerálních olejů.

 

MONAKO

Monaco, konstituční dědičné knížectví. Zákonodárnou moc vykonává Národní shromáždění, sestávající z 21 členů, volených na 4 léta všeobecnou a přímou volbou. Výkonná moc přísluší 4 ministrům, majícím k ruce státní radu. Společné celní území s Francií. Hlavou státu od roku 1922 je Ludvík II. (nar. 1870).

Národností v %: Francouzů 48, Italů 45 a jiné.

Náboženství: Katolíků 92%, zbytek evangelíci.

Hlavní město Monaco 2 tis., Monte Carlo 10,8 tis.

Pěstuje se jižní ovoce, vyrábějí se voňavky, likéry a ozdobné předměty. Knížectví dováží uhlí a víno, vyváží jižní ovoce, likéry, voňavky. Hlavním zdrojem příjmu: daně odváděné Lázeňskou společností (herny).

 

mapa-nemecko-rakousko-svycarsko

 

 

Zvláštní čtenářovy pozornosti zaslouží meziválečné Německo. V té době mnohem větší než ho známe dnes. A i tak mu bylo málo, a chtělo již za pár let po vydání tohoto atlasu mnohem více. Všimněte kam až zasahuje jeho východní hranice s Polskem. Pruské Slezsko se takřka dotýká Moravské Ostravy. A na severu je jako Východní Prusko nazýváno rozsáhlé území na pobřeží Baltského moře s hlavním městem Královec (Königsberg), dnešní Kaliningrad. Polsko samotné v té době takřka nemělo přístup k moři, a jako přístavu využívalo samostatného svobodného města Danzig (dnes Gdaňsk), které bylo centrem samosprávného nezávislého území s názvem Gdansko. Náš atlas o těchto zemích v roce 1931 praví:

 

NĚMECKO

Deutsches Reich, od roku 1919 spolková demokratická republika, utvořená 17ti státy. Zákonodárná moc přísluší zemím v záležitostech zemských, v záležitostech říšských pak říšskému sněmu (Reichsrat). Výlučně říšskými záležitostmi jsou: zahraniční záležitosti,vojsko, daně, mincovnictví, komunikace (pošta, telegraf, železnice, vodní cesty), a právo občanské, civilní a trestní, zdravotnictví, chudinství, hornictví, živnosti, dělnické právo a socialisace.

Říšský sněm se skládá ze 490 poslanců, zvolených na 4 roky všeobecnou tajnou volbou podle zásady poměrného zastoupení. Aktivní právo volební pro obě pohlaví od dokonaného 20. roku. Podle voleb 1928 měly poslanců v %: strana sociálně demokratická 31, strana středu 13, nacionalisté 15, komunisté 11, lidovci 9, demokrati 5, hospodářský střed 5, atd. V roce 1930 byl parlament rozpuštěn. Říšská rada je 68 členná a je zástupcem zemí a kontrolou jich nad zákonodárstvím; každá země vysílá aspoň jednoho člena, větší mají na 700 000 obyvatel jednoho zástupce, ne však více jak 2/5 všech hlasů: Prusko 27, Bavorsko 11, Sasko 7 atd. Říšský prezident je volen celým národem na dobu 7 let. Hlavou státu je dr. Paul B. Hindenburg (nar. 1847).

Národů v %: Němců 95, Poláků 3, Židů 1, Mazurů 0,3, Holanďanů 0,2, Čechoslováků 0,2, Lužických Srbů 0,2.
Náboženství v %: evangelíků 62, katolíků 37, židů 0,9.

Hlavní město se 4¼ mil. obyvateli, potom Hamburk 1,079 mil., Kolín nad Rýnem (Köln) 700 tis., Mnichov (München) 681 tis., Lipsko (Leipzig) 679 tis., Drážďany (Dresden) 619 tis., Vratislav (Breslau) 557 tis., Essen 471 tis., Frankfurt 468 tis., Düsseldorf 433 tis., Hannover 423 tis., Norimberk (Nürnberg) 392 tis., Stuttgart 342 tis., Kamenice (Chemnitz) 334 tis., Dortmund 322 tis., Brémy (Bremen) 295 tis., Magdeburg 294 tis., Královec (Königsberg) 280 tis., Duisburg 273 tis., Štětín (Stettin) 254 tis., Mannheim 247 tis., Kiel 214 tis., Halle 194 tis., Barmen 187 tis., Kassel 171 tis., Elberfeld 168 tis., Augšpurk (Augsburg) 166 tis., Brunšvík (Brunswick) 147 tis., Karlsruhe 146 tis., Cáchy (Aachen) 145 tis., Weisbaden 133 tis., Krefeld 131 tis., Mohuč (Mainz) 109 tis.

Zemědělství vyvinuté, nestačí však k úhradě spotřeby. Asi 50% orné půdy, 25% lesy, 16% louky a pastviny, zbytek neproduktivní. Pěstují se všechny obilniny, ve značné míře brambory, z průmyslových plodin cukrovka a len; víno jen v Porýní. Chov dobytka vyspělý. Rybolov vydatným zdrojem příjmů. Zemědělstvím a chovem dobytka zaměstnává se necelá ⅓ obyvatelstva. Většinu obyvatelstva živí ohromný rozmach průmyslu a obchodu. Nerostné bohatství jest velké: železo, uhlí, měď, zinek, olovo, stříbro. Železářský, mechanický, textilní, chemický a knižní průmysl má světové jméno i odbytiště. V obchodě převyšuje dovoz nad vývozem. Vyváží se: železo a zboží železné i ocelové, stroje, lučebniny, barvy, drogy, uhlí, papír, elektrotechnické výrobky, porculán, kameniny, knihy, lékařské preparáty.Dovoz je hlavně v obilinách a v potravinách, bavlně, tucích, tabáku, kožešinách, vlně, hedvábí, oleji, dříví, koloniálním zboží.

 

GDANSKO

Freie Stadt Danzig, svobodné město pod ochranou Svazu národů. Založeno 1920 versaillskou smlouvou, čímž upravuje poměry při ústí řeky Visly, jež tvoří přístup polské republiky k moři.
Zákonodárnou moc má Národní sněm o 120 poslancích, volených na 4 roky všeobecnou, rovnou, přímou a tajnou volbou. Výkonou moc má senát, sestávající z presidenta, jeho náměstka a 20 senátorů. President a 7 senátorů voleni jsou národním sněmem na 12 let, ostatní jsou náhradníky na dobu neurčitou. Aktivní právo volební pro obě pohlaví od 20 let. Nynějším presidentem je od roku 1924 dr. Heinrich Sahm.

Národností: Němci, asi 3% Poláků.
Náboženství většinou evangelíci.
Hlavní město Gdansko 206 tis. obyvatel.

Vzorné velkostatky, úrodný kraj. Exportní a importní přístav polské republiky, vyváží zvlště obilí a dříví do Velké Britanie. Patří k polské celní unii.

 

RAKOUSKO

Republik Österreich, spolková, demokratická republika, sestávající z 8 zemí: z Korutan, Západního Maďarska (Burgenlandu), Dolních a Horních Rakous, Solnohradu, Štýrska, Tyrol, Vorarlberku a samostatného území města Vídně. Každá zem má vlastní sněm. Zákonodárná moc pro společné záležitosti (měna, záležitosti hospodářské a celní, zahraniční a vojsko, jakož i ty, které nejsou přikázány zemským sněmům) přísluší spolkovému shromáždění o dvou komorách. Národní rada má 175 poslanců, volených na 4 léta všeobecným, tajným a přímým hlasovacím právem podle zásady poměrného zastoupení; aktivní volební právo od 20 let. Z politických stran měli křesťanští socialisté 44%, sociální demokraté 43%, velkoněmci 7%, selský svaz 6% mandátů. Spolková rada sestává ze zástupců jednotlivých spolkových zemí, zvolených příslušnými sněmy podle počtu obyvatel (nejvíce 12, nejméně 3). Kompetence spolkové rady je nepatrná a spočívá hlavně v právu podávati Národní radě návrhy zákonů. Obě rady tvoří Spolkové shromáždění, které volí presidenta republiky. Hlava státu: president, od roku 1929 Wilhelm Miklas (nar. 1872).

Národností v %: Němců 88, Židů 5, Čechoslováků 2,3 (ve skutečnosti asi 500 tis.), Chorvatů a Slovinců 1,6.

Náboženství v %: katolíků 93, židů 5,4, evangelíků 1.

Hlavní město Vídeň (Wien) 1866 tis., Štýrský Hradec (Graz) 153 tis., Linec (Linz) 123 tis., Innsbruck 56 tis., Salcburk 38 tis., Vídeňské Nové Město (Wiener Neustadt) 37 tis., Sv. Hypolit (St. Pölten) 32 tis., Celovec (Klagenfurt) 32 tis.

Půdy v %: orné 26, lesů 38, luk 12, alpských pastvin 15, neplodné půdy 10. Na hornatém západě lesy, pastviny, dobytek, úrodný východ víno, pšenice, kukuřice, ovoce. Nerostné bohatství značné, železná ruda, sůl. Průmysl železářský a dřevařský. Dováží se mouka, bavlna, vlna, uhlí. Vyváží se železo, papír, kožené a dřevěné výrobky, módní zboží, víno. Dovoz převyšuje vývoz. Nejživější obchod vede se s Československem, Německem a Polskem.

 

ŠVÝCARSKO

Schweiz, Suisse, spolková republika, sestávající z 22 kantonů a 3 polokantonů. Zákonodárnou moc má federální shromáždění, které se skládá z Národní rady, zastupující lid, a ze Stavovské rady, zastupující kantony. Národní rada má 189 členů, volených na 3 roky všeobecným přímým hlasováním mužů od 20 let. Stavovská rada má 44 členy, volené na 1 – 3 let v některých kantonech přímo, v jiných zákonodárnými orgány. Obě komory volí Spolkovou radu na 3 léta a presidenta na rok. Lidu náleží právo referenda (lidového hlasování) a právo lidového podnětu, to jest, že každý občan, podporuje-li jeho žádost 49 999 občanů, může vyvolati hlasování lidu a kantonu o svém návrhu, který se stane zákonem. President v roce 1930 dr. Robert Haab.

Národností v %: Němců 71, Francouzů 21, Italů 6.

Náboženství v %: evangelíků 56, římských katolíků 42, židů 0,5.

Hlavní město Bern 110 tis., Curych (Zürich) 213 tis., Basilej (Basel) 141 tis., Ženeva (Genève) 137 tis. Lausane 75 tis., Sv. Havel (St. Gallen) 71 tis., Luzern 46 tis., Chaux de Fonds 36 tis., Neuchatel 22 tis., Schaffhausen 21 tis., Lugano 14 tis.

Země hornatá, v %: 41 luk a pastvin, 25 půdy neplodné, 21 lesů, 13 rolí. Plodiny odpovídají hornatému rázu země. Obilí se pěstuje v míře nepatrné. Značná část země je věnována zahradám, vinicím a zelinářství. Hlavním zaměstnáním je chov dobytka. Kromě zemědělského průmyslu (sýrařství) jsou proslulá mnohá odvětví, jako hodinářství, jemná mechanika, elektrotechnické závody, výroba umělých drahokamů a podobně. Obchod dováží obilí, uhlí, železo, cukr, hedvábí, bavlnu, víno. Vyváží bavlněné tkaniny, hedvábné výrobky, hodiny, stroje, čokoládu a sýr. Dovoz převyšuje vývoz. Nejživější obchod s Německem, Francií, Italií a Anglií.

 

LICHTENŠTEINSKO

Liechtenstein, konstituční dědičná monarchie. Do 7. XI. 1918 měla společnou celní unii s Rakouskem, od té doby svrchovaný a samostatný stát. Zákonodárnou moc má 15členný sněm, volený všeobecným hlasovacím právem, avšak 3 z členů jmenuje kníže. Diplomatické zastoupení obstarává Švýcarsko. Armády není. Hlavou státu od roku 1929 František I. (nar. 1843).

Národnosti: Němci

Náboženství: katolíci

Hlavní město Vaduz 1,4 tis.

Stát je rázu zemědělského, vyváží se dobytek.

 

mapa-rusko

 

 

Připomeňme milému čtenáři i pohled z demokratického Československa na předválečné Rusko. Bylo tehdy ještě daleko, vládl tam Stalin, a nikdo ještě netušil, jaké zlo se tam rozvíjí a bují, a brzy jako Hitlerova protivlna převalí se i přes nás, a toliko nám všem ovlivní životy.

 

RUSKO

Sujuz sovjetskich socialističeskich respublik SSSR., založen 1917, má v Evropě i v Asii celkem rozlohu 21,9 mil. km² se 147 miliony obyvatel.

Svaz tvoří tyto republiky:

– Ruská socialistická federativní sovětská republika
– Ukrajinská socialistická sovětská republika
– Socialistická sovětská republika Běloruská
– Zakavkazská socialistická federativní sovětská republika
– Uzbecká socialistická federativní sovětská republika
– Turkmenská socialistická sovětská republika
– Tádžikistánská socialistická sovětská republika

Každá z těchto republik má svůj sovět lidových komisařů. Nejvyšším orgánem je Svazový sjezd sovětů – SSS., který je tvořen z delegátů sovětů okresních, krajských, guberniálních a provinciálních. (1 poslanec městský je na 25 000, venkovský na 125 000 voličů) V pravomoc SSS. spadají otázky ústavy, vnitřní i zahraniční politiky, mincovnictví, obchodní smlouvy, volba Ústředního výkonného výboru a jmenování lidových komisařů. Vlastním zákonodárným a kontrolním orgánem je Ústřední výkonný výbor, sestávající z 371 členů a 178 náhradníků, kteří jsou vybíráni z representantů federálních republik podle počtu jejich obyvatelstva. Ústřední výkonný výbor zasedá pravidelně třikrát ročně v hlavním městě některé federativní republiky. Jeho výkonným orgánem je Sovět lidových komisařů (Sovnarkom). Jemu přísluší správa republiky, on vydává nařízení a instrukce, které ovšem Ústední výbor může měniti. Členové Sovětu lidových komisařů jsou vlastně ministry jednotlivých resortů. Aktivní volební právo mají ruští občané i cizinci obého pohlaví od 18 let. Předsedou Ústředního výkonného výboru Svazu je M. J. Kalinin a předsedou Rady lidových komisařů Syrcov. Vůdčí osobností je sekretář komunistické strany Stalin.

Evropské Rusko má celkem 4 670 000 km² se 115 mil. obyvatel a sestává z části Ruské SFSR., dále z Ukrajinské SSR. a Běloruské SSR. Ruská sovětská republika dává svolení ke vzniku samosprávných států podle národnostního hlediska, a tak bylo v Evropě vytvořeno na její území 7 samosprávných republik a 5 samosprávných oblastí. Republika Tatarská má hlavní město Kazaň, Baškirská Ufu, Kalmycko Astrachaň atd. Podle národností jsou v Ruské soc. republice 83% Rusů a Bělorusů, 10% Mongolů, na Ukrajině převážně Ukrajinci, na Bílé Rusi Bělorusové.

Náboženství většinou pravoslavné.

Hlavní město Ruské sovětské republiky Moskva 2 023 tis. obyvatel, v Ukrajině hlavní město Kyjev 160 tis., v Bílé Rusi Minsk 118 tis. Jiná města eropského Ruska Leningrad (dříve Petrohrad) 1 600 tis., Oděsa 421 tis., Charkov 414 tis., Rostov 308 tis., Nižní Novgorod 185 tis., Kazaň 179 tis., Astrachaň 177 tis., Samara 176 tis., Krasnodar (dříve Jekatěrinodar) 162 tis., Tula 153 tis., Stalingrad (dříve Carycin) 148 tis., sverdlovsk (dříve Jekatěrinburk) 136 tis., Orenburg 123 tis., Voroněž 120 tis., Jaroslav 114., Ufa 99 tis., Kurks 99 tis., Poltava 92 tis., Penza 92 tis., Vitebsk 91 tis., Akmečet (dříve Simferopol) 88 tis., Perm 85 tis., Smolensk 79 tis., Vladikavkaz 78 tis., Archangelsk 73 tis., Sevastopol 67 tis.

Hospodářské poměry: 40% lesy, 30% role, 15% louky, 18% neplodná půda. Rusko bylo kdysi obilní zásobou Evropy. I dnes 80% obyvatelstva jsou mužíci (sedláci), ale Rusko kupuje ještě obilí z ciziny. Pěstuje se pšenice,žito, oves, mák, len, konopí, slunečnice. Značný chov dobytka a koní. V lesích hojnost zvěře, v mořích i rybnících rybolov.

Hojné nerostné bohatství: železo, zlato, stříbro, měď, platina, tuha, mangan, nafta. Průmysl i obhod je dnes jako zemědělství následkem neklidných poměrů veličinou proměnnou. Vývoz lze očekávat v surovinách, dovoz v průmyslových výrobcích.

 

mapa-skandinavie

 

 

ISLAND

1. XII. 1918 prohlášena jeho samostatnost a neodvislost od Dánska. Je s ním spojen osobou panovníkovou a společným zastoupením zahraničním. Zákonodárnou moc vykonává parlament, výkonná přísluší králi. Parlament (Althing) má 42 členů, volených z části na 4 roky pdle všeobecného práva hlasovacího s poměrným zastoupením, z části (6 členů) je voleno na 8 let nepřímou volbou podle zásady poměrného zastoupení. Parlament má dvě komory: 18ti člennou sněmovnu dolní a 14ti členný senát. V roce 1930 slavil Althing 1000letí svého trvání.

Národnosti: Islanďané.

Náboženství: protestanti.

Hlavní město Reykjavik s 24 tisíci obyvateli.

Zemědělství, vzhledem k polárnímu položení nemá důležitosti; pěstují se hlavně brambory. Průmysl domácký. Hlavní zdroj příjmů chov dobytka a rybolov. Dovážejí se plodiny, textilní suroviny a uhlí; vyváží se dobytek, rukodělné zboží a kožišiny. Hlavní obchod s Dánskem, Velkou Britanií, Španělskem, Spojenými státy, Norskem a Švédskem.

 

ŠVÉDSKO

Sverige, konstituční monarchie. Zákonodárná moc přísluší říšké radě o dvou komorách. První komora má 150 členů, volených podle censu provinciálními a ve velých městech městskými úřady na dobu 6 let. Druhá komora má 270 členů volených na 3 léta všeobecným rovným hlasovacím právem odle systému poměrného zastoupení. Aktivní volební právo mají obě pohlaví od 23 let. Hlava státu král Gustav V. (nar. 1858).

Národností v %: Švédů 97, Finů 2.

Náboženství v %: luteráni 99, židé 1.

Hlavní město Stockholm 465 tis., Göteborg 233 tis., Malmö 117 tis., Noorköping 61 tis., Hälsingborg 53 tis., Gävle 40 tis., Örebro 37 tis., Eskilstuna 31 tis., Upsala 30 tis.

Z celé rozlohy zaujímají lesy 60%, louky a ornice 10%, neplodná půda 30%. Důležité je lesnictví. Pěstuje se oves, žito, brambory, na jihu pšenice, ječmen. Chov dobytka hovězího a ovcí. Rybolov je důležitým zdrojem příjmů. Značné bohatství železné rudy, která se vyváží. Dřevařský, papírenský a kovodělný průmysl. Obchod dováží uhlí, stroje, tkaniny a textilní suroviny, obilí a potraviny. Vyváží se dříví, papír, železo, stroje a dobytek. Čilý je obchod s Anglií, Německem, Spojenými státy, Dánskem a Norskem. Dovoz převyšuje vývoz.

 

NORSKO

Norge, konstituční monarchie, do roku 1905 v personální unii se Švédskem. Zákonodárná moc přísluší sněmovnám (stortingu). Do sortingu se volí 150 členů na 3 léta, podle zásady všeobecného a přímého hlasovacího práva. Aktivní volební právo přísluší oběma pohlavím od 23 let. Storting se schází každého roku a volí ze sebe ¼ která tvoří tak zvaný lagting, zbylé ¾ tvoří druhou komoru, tak zvaný odelsting. Celý sorting schází se jen k vyřizování věcí, které se neprojednávají jako záležitosti zákonodárství. Hlava státu od roku 1905 Haakon VII. (nar. 1872).

Národností v %: Norů 98,8, Laponců 0,9, Finů 0,3.

Náboženství v %: protestanti 99,8.

Hlavní město: Oslo (Kristiania) 251 tis., Bergen 95 tis., Trondhyem 55 tis., Stavanger 47 tis.

Půda v %: neplodná 47, lesy 23, role jen 2. Daří se jen brambory, něco žita a oves. Chov dobytka je značný. Rybolov je hlavním zdrojem příjmů. S ním souvisí celá řada průmyslu a továren na konservování ryb. Jinak má převahu průmysl dřevařský a papírnický. Textilní je podružný. Dovoz převyšuje vývoz. Dováží se obilí, dobytek, koloniální zboží, uhlí, olej, tkaniny. Vyváží se dříví, celulosa, kožišiny, rybí konservy. Nejživější obchod je s Velkou Britanií, Německem, Spojenými státy, Švédskem, Dánskem a Francií.

K Norsku patří Špicberky a ostrov Jan Mayen a Medvědí. (Viz Arktis.)

 

FINSKO

Suomen Tasavalta, od prosince 1917 samostatná demokratická republika. Sněm jednokomorový má 200 členů, volených na 3 roky na základě všeobecného, přímého, tajného, rovného a poměrného hlasovacího práva obou pohlaví. Prezident je volen na 6 let a vykonává společně se sněmem zákonodárnou moc. Jest jím Lauri Kr. Relander.

Národností v %: Finů 86, Švédů 11, zbytek Rusové, Němci a Lopaři

Náboženství v %: evangelíci 98, pravoslavných 1,7, katolíků 0,3.

Hlavní město Helsinky (Helsingfors) 216 tis., Turku (Abo) 62 tis., Tampere 52 tis., Vripuri (Viborg) 49 tis.

Půda v %: lesy 61, neplodná půda a jezera 31, louky 6, orná půda 2. Obyvatelstvo, většinou malí zemědělci, pěstují oves, žito a hlavně brambory; k tomu se druží chov dobytka. Průmysl dřevařský a papírnický. Obchod dováží obilí, cukr, železo a tovary z něho, bavlnu, textilie a koloniální zboží. Vyváží se dřevo, papír, dehet, celulosa, máslo, kůže, sýr. Nejživější obchodní styk s Německem, Anglií, Spojenými státy, Švédskem a Dánskem.

 

ESTONSKO

Eesti Vabariik, od roku 1918 samostatná demokratická republika. Zákonodárnou moc vykonává říššké shromáždění ( rigilcoga ), čítající 100 členů volených na 3 roky všeobecným, přímým a tajným hlasováním. Aktivní volební právo mají obě pohlaví od 20 let. hlavou státu ministerský předseda, od roku 1918 A. Rei.

Národností v %: Estonců 82, Rusů 5, Němců 6, Lotyšů 4.

Náboženství v %: evangelíci 85.

Hlavní město Tallinn ( Reval ) 125 tis., Tarta 60 tis., Narva 30 tis.

Převládá zemědělství; jen 10% půdy jest neobděláno, 28% jest orné, 42% luk, 20% lesů. Pěstuje se žito, ječmen, oves, brambory, len. Z průmyslu se vyvinul nejvíce papírnický, metalurgický, lihový, pivovarnický, dřevařský. V zahraničním obchodě se dováží uhlí, sůl, železo, mouka, cukr, petrolej. Vyváží dříví, len, líh, brambory, kožišiny, nábytek a potraviny. Obchodní význam Estonska jest v průvozu zboží mezi Ruskem a Evropou.

 

LITVA

Lietuva, od února 1918 samostatná demokratická republika (od roku 1923 s autonomním územím Klajpeda). Zákonodárnou moc vykonává ústavodárný sněm o 112 členech, volených všeobecnou přímou tajnou volbou, podle poměrného zastoupení. Sněm (steigiamasis seimas) volí presidenta republiky, jenž je hlavou výkonné moci. Jest jím od roku 1926 Antanas Smetona (nar. 1874).

Národností v %: Litevců 71, Rusů 10, Židů 10, Němců 3 a jiné.

Náboženství v %: katolíci 75, pravoslavných 9, židů 10, evangelíků 4.

Hlavní město Kovno (Kaunas) 95 tis.

V zemědělství převládá lesní hospodářství; pěstuje se žito, oves, len, brambory. Značný je chov hovězího dobytka a zejména vepřů a ovcí. Průmysl dřevařský. Obchod zahraniční aktivní. Dovážejí se textilie, potraviny, hospodářské stroje; vyváží se dříví, len, vejce, máslo a dobytek. Nejčilejší spojení obchodní má s Německem, Velkou Britanií a Spojenými státy.

 

LOTYŠSKO

Latvia, od listopadu 1918 samostatná demokratická republika. Zákonodárnou moc vykonává sněm o 100 členech, volených na 4 roky všeobecnou, přímou, rovnou a tajnou volbou na základě poměrného zastoupení. Aktivní volební právo od 21 let. Sněm volí na 3 roky presidenta. Od roku 1930 jest jím Albert Kwiesis (nar. 1881).

Národností v %: Lotyšů 74, Rusů 12, Němců 4, Poláků 3, Židů 5, dále Litevci a Estonci.

Náboženství v %: protestantů 50, katolíků 20, pravoslavných 7, židů 4.

Hlavní město Riga 330 tis., Liepaja (Libava) 61 tis., Dangovpils (Dvinsk) 41 tis., Jelgava (Mitava) 28 tis.

Stát převážně zemědělský. Půda v %: oseté půdy 28, luk a pastvin 30, lesů 29, neproduktivní 13. Hlavní je chov dobytka (brav i skot) a lesní hospodářství. Pěstuje se žito, oves, len a brambory. Průmysl dřevařský, mechanický, textilní, potravinářský. Dovážejí se potraviny, obuv, oděv, stroje; vyváží len, dříví, suroviny, dobytek. Hlavní obchod s Velkou Britanií, Německem, Dánskem, Švédskem. Teansit ruských surovin a západoevropských výrobků.

 

mapa-spanelsko

 

Dovolím si milého čtenáře v těchto místech upozornit na severní cíp Maroka na mapě jíž dominuje Španělsko. To totiž dominuje v roce 1931 i tomuto území. A ne jen tomu. Ale o koloniích až v dalším pokračování našeho atlasu, kde se na tato území zaměříme. Nyní však k Španělsku samotnému:

ŠPANĚLSKO

Espaňa, konstituční monarchie. Zákonodárnou moc vykonává cortes (o dvou komorách). Sněmovna (congress) má 402 poslance, volených na 5 let všeobecnou povinnou volbou. Volební právo aktivní i pasivní začíná od 25 let. Senát má 180 členů (nejvýše 360), kteří jsou jednak vybíráni ze státních institucí, jednak jmenováni králem, jednak voleni podle censu. Každých ř let se polvina senátu obnovuje. Vojenským převratem v roce 1923 politický život podvázán a uvolnění nastalo až roku 1930. Hlava státu od roku 1902 král Alfons XIII. (narozen 1886).

Národností: Španělů a Katalonců 97%, Basků 2,5%.

Náboženství: římsko-katolické

Hlavní město Madrid s 808 tis. obyvateli, dále Barcelona 760 tis., Valencia 267 tis., Sevilla 215 tis., Malaga 159 tis., Zaragosa 154 ts., Murcia 153 tis., Bilbao 148 tis., Granada 108 tis., Cartagena 97 tis., Santander 82 tis., Cordoba 81 tis., Palma (Baleary) 80 tis., Vallalolid 78 tis., Gádiz 78 tis., Oviedo 75 tis., San Sebastian 74 tis., Jerez 67 tis., Santa Cruz (Kanárské ostrovy) 61 tis., Salamanka 36 tis., Burgos 33 tis., Toledo 26 tis.

Půda v %: louky a pastviny 45, orná půda 28, lesy 9, háje a vinice 7 a neplodné půdy 10. Hlavním zaměstnáním zemědělství (na okrajních nížinách) a chov dobytka (na středozemních vysočinách). Pěstuje se pšenice, kuuřice, oliva, víno a pomeranče. Nerostné bohatství jako málokde v Evropě: měď, rtuť, uhí, železo. Z průmyslu nejrozvinutější texilní a kovodělný. Obchod dováží potraviny a stroje, bavlnu, vyváží víno, kovy, dřevo a koloniální zboží. Nejživěji se obchoduje s Anglií, Spojenými státy, Francií, Argentinou a Německem. Dovoz větší.

Španělsku patří v Evropě úrodné Baleary a z Evropy jsou spravovány i ostrovy Kanárské (viz španělské kolonie v Africe). Z někdy obrovského zámořského panství španělského zůstala pouze plocha 347 tisíc km² s 1,6 milionem obyvatel.

 

PORTUGALSKO

Republica Portuguesa, od roku 1910 demokratická republika. Zákonodárná moc svěřena kongresu o dvou komorách. Poslanecká sněmovna má 164 členů volených na 3 léta podle všeobecného přímého volebního práva; aktivní právo volební počíná od 25 let. senát má 71 členů, volených na 6 let; polovina z nich se každý třetí rok obnovuje. Výkonnou moc má president, volený kongresem na 4 roky. President od roku 1928 generál A. O. de Fragoso Carmona.

Národnosti v %: Portugalci 99,4

Náboženství v %: katolíci 99,9

Hlavní město Lisabon (Lisboa) 503 tis., Oporto 215 tis., Setúbal 37 tis., Braga 22 tis.

Půdy produktivní 79%; z toho orné 33, luk a pastvin 28, hájů a lesů 20. Nejdůležitější je pěstování vína, oliv, oranžů, citrónů a jiného ovoce. Z obilnin pšenice a kukuřice. Pobřežní obyvatelstvo živí se hlavně ryblovem a s tím souvisícím průmyslem rybích konserv. Obchod vyváží vlnu, sardinky, olej, víno, dováží uhlí, bavlnu, rýži a textilie. Dovoz převyšuje vývoz. Hlavní obchod je s V. Britanií, Spojenými státy, Španělskem a Francií.

K evropskému Portugalsku náležejí sopečné Azory se ¼ mil. obyvatel (ananasy, pomoranče, sýr, máslo) a skupina Madeirská, 180 tis. obyvatel, hlavní město Funchal, 21 tis. obyvatel. Dále jsou osady v Africe a v Asii, celkem 2,43 mil. km² se 7¼ mil. obyvateli.

 

mapa-velka-britanie

 

VELKÁ BRITANIE A SEVERNÍ IRSKO

United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. Velká Britanie a severní Irsko je konstituční dědičnou monarchií. Zákonodárnou moc má král ve spojení s parlamentem, ale od roku 1717 neodepřel sankce žádnému zákonu., takže ve skutečnosti tato moc ztělesněna v parlament. Parlament sestává ze dvou sněmoven: dolní a horní. Sněmovna dolní čítá 707 členů, volených na 7 let všeobecným, přímým hlasovacím právem, rozšířeným částečně na ženy. Aktivní volební právo počíná 21. rokem. Sněmovna lordů (horní) skládá se z členů dědičných (princů král.), z nejvyšších hodnostářů a z členů jmenovaných králem. Má nyní 680 členů. Politické strany jsou: a) konservativní (dříve Tory) s programem imperialistickým, protisocialistickým a ochranářským, b) liberální (Whigů), c) strana práce (Labour Party), socialisté, d) komunistická (slabá).
Irsko bylo podle smlouvy z roku 1921 rozděleno na vlastní svobodný stát a Irsko severní, které má svou vládu v Belfastu. Vlastní parlamenty mají: ostrovy Man a ostrovy Normanské. Od roku 1910 král Jiří V.

Národností v %: Angličanů a Skotů 88, Irů anglicky mluvících 8, Keltů 3,3, Židů 0,6.

Náboženství v %: anglikáni a presbyteriáni 92, katolíci 7.

Hlavní město Londýn (London) s předměstími 7 806 tis. obyvateli, (vnitřní s 4 600), Glasgow 1 034, Birgmingham 935, Liverpool 863, Manchester 750, Sheffield 523, Leeds 473, Belfast 434, Edinburgh 425, Bristol 384, Newcastle 286, Stoke 276, Nottingham 270, Portsmouth 247, leicester 242, Cardiff 226, Plymouth 203, Dundee 172, Southampton 169, Swansea 163, Aberdeen 158, Oxford 57, Cambrige 59.

Velká Britanie, země většinou hornatá, je státem prvořadě průmyslovým. 54% půdy jsou louky a pastviny, 27% orné a 15% neplodné půdy. Z obilnin pěstuje se nejvíce oves a ječmen.Chov dobytka je velmi rozšířen, také rybolov, ale k výživě domácí to nestačí. V průmyslu první místo zaujímá textilnictví, kovodělný průmysl, stavba lodí. Obchod dováží hlavně plodiny, potraviny, bavlnu, petrolej, vlnu, cukr, dříví, tabák. Vyváží textilní výrobky, uhlí, stroje, železné výrobky,chemické a jiné. Nejčilejší obchod vede se s vlastními koloniemi, se Spojenými státy, s Francií, Německem, Argentinou a Nizozemím.

Britská říše (British Empire, od 1926 Britský svaz nnárodů, The British Commonwealt of Nations) sestává mimo Velké Britanie a severního Irska z císařství Indického, dále z dominií ( Irsko, Jihoafrická unie, Australské spojené státy, Nový Zeeland, Kanada, Nový Foundland ), z korunních osad se sněmy ( Bahamy, Bermudy, Cypr, Cezlon, Jamajca, Malta, Jižní Rhodesie ) nebo s poradními sbory ( Hongkong, Uganda, Zlatonosné pobřeží a jiné ), bez samosprávy ( Gibraltar, Sv. Helena ), dále území pod ochranou ( Svazijsko, Ašantsko ) nebo pod dozorem ( Malakka ) nebo z území mandátových ( Tangajicko ). Celkem zabírá britská říše skoro 40 milionů km² ( ⅕ souše ) a 450 milionu obyvatel ( ¼ lidstva ). V Evropě patří Velké Britanii Gibraltar ( 5 km², 20 tis. obyvatel ), válečný přístav a ostrov Malta ( 316 km², 227 tis. obyvatel).

 

IRSKO

Irish Free State od roku 1921. Dominie V. Britanie, která má společné vojsko, loďstvo a zahraniční politiku s V. Britanií. Parlament o 153 členech schází se v Dublinu; hlavní strany: vládní 40% (dříve Sinn Fein která přijala dohodu s Anglií) a republikáni 37%, dělická 9%, nezávslí 9%. President Liam T. Mac Cosgair.

Obyvatelstvo: Irové, mluvící 90% anglicky, 9% irsky, náboženství katolické.

Hlavní město Dublin 419 tis., Cork 78 tis.

Stát zemědělský (provedl pozemkovou reformu), plodiny: brambory, oves, cukrovku zpeněžuje v Anglii, od níž odebírá průmyslové výrobky. Obchoduje i s Německem a s ČSR. (cukr).

 

mapa-vychodni-evropa

 

 

Jak je čtenáři z mapy jistě patrno, velkých změn doznaly i státy sousedící s naší tehdejší Československou republikou, která na východní výspě hraničila až s Rumunskem. Rovněž Polsko je jiné a jeho hranice vedly zcela jinudy než je nám známo ze současnosti. Jak zmiňuji již výše o jeho západní hranici, tak i jeho východní hranice je posunuta tím směrem a sahá až daleko za Lvov, na území dnešní Ukrajiny. Na severu zasahuje výběžkem na uzemí současného Běloruska a Litvy. Dokonce i Litevské hlavní město Vilnius bylo tehdy polským městem Vilnem. Stejně tak nám může dnes připadat neuvěřitelné, že Polsko mělo společnou hranici s Rumunskem. Rumunsko se během let též zmenšilo. A to o uzemí dnešní Moldávie na severovýchodě a o celé pobřeží na levo od delty Dunaje, které dnes náleží Ukrajině.

 

RUMUNSKO

Romania, od roku 1881 konstituční království. Zákonodárná moc přísluší dvěma sborům: poslanecké sněmovně a senátu. Poslanecká sněmovna má nyní 372 členů, zvolených na základě všeobecného, povinného a přímého hlasovacího práva s poměrným zastoupením menšin. Na 30 000 obyvatel připadá jeden poslanec. Aktivní volební právo od 21 let. Senát má 236 členů. Senátor připadá na 70 000 obyvatel. Hlavou státu je od roku 1930 král Karol II.

Národností v %: Rumunů 75, Maďarů 8, Židů 5, Němců 4, Ukrajinců 3, Turků 2, Bulharů 1.
Náboženství v %: pravoslavných 69, unianitů 8, katolíků 7, protestantů 7, židů 5 a jiné.

Hlavní město Bukurešť (Bucuresti) 600 tis., Kišiněv (Chinasau) 200 tis., Kluž (Cluj) 105 tis., Černovice (Cernauti) 90 tis., Temešvár (Timisoara) 90 tis., V. Varadín 90 tis., Jasy 76 tis., Galac 75 tis., Arad 75 tis., Brajla 67 tis., Ploješť 60 tis., Craiova 52 tis., Brašov 50 tis., Sibiň 45 tis., Marmarošská Sihoť 30 tis.

Půda v %: ornice 40, lesy 25, louky a pastviny 18, neplodné půdy 17. Rumunsko stal se dočasně nejvydatnější obilnicí Evropy. Pěstuje se hlavně pšenice, kukuřice a tabák. Z minerálií dobývá se zlato, stříbro, uhlí a petrolej jenž se stal základem největšího exportního průmyslu. Obchod dováží textilie, vnu, kovy, kůži konfekci, cukr a hedvábí. Vyváží pšenici, mouku, petrolej, dříví, drůbež. Obchodní styky hlavně s Československem, Německem, Francií, Belgií, Holandskem a Anglií.

 

MAĎARSKO

Magyarorszák, království. Zákonodárná moc přísluší Národnímu shromáždění o jedné komoře. Volby na základě všeobecného, tajného, rovného, přímého hlasovacího práva s aktivním právem hlasovacím pro obě pohlaví od 24 let, pokud umí volič čísti a psáti. Z voleb v roce 1926 vládní strana Bathlenova získala 72, křesťanští socialisté 14, sociální demokraté 6, divocí 4,5, nezávislí 2,4, agrární 1,2 % mandátů. Trůn neobsazen, guvernérem Mikuláš Horthy. Podle smlouvy trianonské jsou Habsburkové z nároků na trůn vyloučeni.

Národností v %: Maďarů 86,6, Židů 6, Němců 4, Čechoslováků 1,3, Chorvatů 0,6, jiných 1,3.
Náboženství v %: katolíků a řeckých sjednocených 68, evangelíků 25, židů 6 a jiné.

Hlavní město Budapešť s okolím 1 280 tis., Segedin (Szeged) 130 tis., Debrecín 112 tis., Kecskemét 82 tis., Miškovec (Miskolc) 70 tis., Hódmezö – Vásárhély 65 tis., Ráb (Györ) 58 tis., Pětikostelí (Pecz) 50 tis., Stoličný Bělehrad 39 tis., Šoproň 35 tis., Kamenec 35 tis., Velká Kaniža 30 tis., Jager 29 tis., Ostřihom 18 tis.

Úrodný stát zemědělský; pěstuje se zejména pšenice, kukuřice, dále cukrovka, brambory, víno, tabák. Vedle chovu dobytka hovězího i vepřového je proslulý i chov koní. Vyváží se obilí, mouka, dobytek, máslo, vejce, luštěniny, víno, tabák, kůže. Dovážejí se tkaniny, železné výrobky, dříví, oleje, tuky a podobné. Dovoz převyšuje vývoz. Hlavní obchod je s Rakouskem, Československem, Německem a Italií.

 

POLSKO

Rzeczpospolita Poska, samostatná republika od roku 1918. Už od roku 1916 Německo a Rakousko prohlásilo Polsko nezávislým na Rusku a zřídilo regenční radu. Avšak teprve 7. listopadu 1918 prohlášena v Lublíně sociálně demokratickou stranou neodvislá lidová republika. Útava schválena roku 1921. Moc zákonodárná přísluší dvěma sborům: sněmu (sejmu) a senátu. Sněm čítá 444 poslanců, volených na 5 let všeobecnou, rovnou, přímou a tajnou volbou podle poměrného zastoupení. Senát čítá ¼ členů sněmovny a volí se na témž podkladě hlasovacím. Aktivní volební právo pro obě pohlaví je do sněmu ohraničena 21. rokem, do senátu 30. Výkonnou moc má president, volený na 7 let ve společné schůzi obou sborů v tzv. Národním shromáždění. Rozhodný vliv má ministerský vojenský maršálek Pilsudski. Stát se dělí na 16 vojvodství, z nichž slezské, tarnopolské a lvovské mají zvláštní samosprávu. Hlava státu od roku 1926 dr. Ignacy Mošcicki (nar. 1867).

Národností v %: Poláků 66, Ukrajinců 17, Bělorusů 3, Rusů 0,5, Němců 5, Židů 7, Litvínů 0,4, Čechoslováků asi 40 tis., nejvíce na Volyňsku.

Náboženství v %: římských katolíků 66, řeckých katolíků 12, pravoslavných 9, židů 11.

Hlavní město Varšava (Warszawa) s předměstími 937 tis., Lòdž 452 tis., Lwów 219 tis., Poznaň 185 tis., Krakow 184 tis., Wilno 129 tis., Katovice 105 tis., Lublín 94 tis., Bydgoszcz 88 tis., Czenstochowa 80 tis., Huta Królewska 73 tis., Radom 62 tis., Stanislawów 51 tis., Przemysl 48 tis.

Polsko je státem zemědělským. Půda v %: 43 orná, 16 louky a pastviny a jn 14 neproduktivní. Pěstuje se z obilnin nejvíce žito a oves, silná je produkce bramborů, cukrovky a lnu. Dobytek hovězí, vepřový a koně. Z mnerálního bohatství petrolej a sůl v Haliči,vydatná ložiska uhlí, doly zinkové a olověné v Horním Slezsku. Z průmyslu je nejdůležitější textilní v okolí Varšavy, Lodže, a cukrovarnictví. V obchodě zahraničním se dováží uhlí, kovy, ryby; vyváží se dříví, petrolej, brambory, dobytek, vejce, máslo, drůbež, textilie, cukr, sůl, líh. Největší obchodní styky s Německem, V. Britanií, s Amerikou a pak i s ČSR, kteá dodává továrenské výrobky a odbírá dobytek.

 

TURECKO

Džimhuriet Turkija. Republika. Velké národní shromáždění v Agoře roku 1922 převzalo světskou správu od dosavadní dynastie Osmanů a usneslo se, že kalifát (duchovní správa) zůstává nadále dynastii Osmanské s tím, že Velké národní shromáždění samo stanoví vhodného prince jako hlavu náboženství musulmanského. Presidentem nové republiky byl jmenován Mustafa Kemal (nar. 1881). Turecko se rozprostírá jen z části v Evropě; většina území je v Asii. Úžiny mořské jsou v pásmu 15 km prohlášeny za neutrální a postaveny pod kontrolu komise dohodových mocností.

Národností v evropské části v %: Turci 50, Řekové 29, Arméni 14.

Náboženství: mhamedáni jako státní náboženství.

Hlavní město v Evropě Cařihrad (Istambul) 881 tis., Drinopol (Edirne) 56 tis. (Ostatní viz Asie.)

Turci se zaměstnávají převahou zemědělstvím, ale jen malá část velmi úrodné půdy jest vzdělávána. Pěstuje se kukuřice, pšenice, olivy, víno, tabák, něco bavlny a rýže. O průmyslu lze sotva mluviti. Zahraniční obchod je pasivní. Vyváží se růžový olej, výšivky, tabák.

6 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *