Tak sme se v pátek zebrali a jeli na Kanáry. Díky finanční krizi a slevám starýho, dobrýho Ryanairu (Bůh mu žehnej) nám to vyšlo parádnicky. Navíc když si vezete celej chleba a štanglu salámu, tak je to eště o cosi lepší. Na letišti v Las Palmas na nás čekalo nachystaný auto (malý Hundaj), který sme si booknuli týden předem aji s hostelem přes internet. V pěti nám v tym sice bylo trochu těsno, ale tech pár dní to vydržíme. Cesty na třetím největším ostrově totoho souostroví sou dost kvalitní. Jediná nevýhoda je, že v horách sou docela úzký a občas je to o hubu se někomu vyhnout. Místní vijou (a my už teď taky), že lepší je před zatáčkou zatroubit, než aby do nás negdo vletěl. Jelikož je ostrov poměrně malej, asi 30 kilometrů vzdušnou čarou ze severu na jih, tak pronájem auta byla jasná volba. Každýmu bych to doporučil, protože Gran Canaria nabízí pláže, hory, rokle, džungle a když to chcete všechno stihnout, tak to ani jinak nejde. Výhoda je, že benzin stojí 70 centů litr. To se pak jezdí od rána do večera.
Bydleli sme v centru hlavního města Las Palmas na severu ostrova, kde žije asi 400 000 lidí. Je to asi polovina celé zdejší populace.
Co se týče komunikace, tak s angličtinou měli místní trochu problém. Na severu a zvláště v horách je to s domluvou složitější. Jinak na jihu plnym letovisek, hotelů a turistických atrakcí to žádnej problém není. Z čeho sme byli příjemně překvapení, bylo počasí. Na ostrově je totiž celej rok pořád stejný. Na severu průměr 21 stupňů, občas zaprší, ale to spíš jen tak aby se neřeklo. Uprostřed ostrova je rozlehlý pohoří s nejvyšší horou okolo 1900 metrů, kde se dá dojet autem. Při naší cestě na tuhle horu ve výšce od 1500 metrů nad mořem pršelo, foukalo a byla hustá mlha. Na vrcholku je malý parkoviště. Počasí nám moc nepřálo, tak sme to otočili a jeli k moři. Velká výhoda je, že se dá všude dojet autem za velice krátkou dobu. Takže za hodinu se dá byt na pláži, kde je dvojnásobně vyšší teplota, neprší a je jasno. Kolem páté hodiny odpoledne se zvedá vítr a na pláži se pomalu nedá byt. Vítr s sebou nese písek, a když občas pořádně zafučí, tak tenhle letící písek pěkně zabolí. Tohle se ale děje jen na jihu ostrova, kde to fučí kdoví odkud.
Jeden večer se nám stalo, že v centru Las Palmas nebylo kde zaparkovat. Chvilku sme hledali volný místo, až nakonec nás navedl nějakej chlapík na chodník před nějakej klub. Bylo nám to divný, ale nic lepšího v tu chvíli v nabídce nebylo. Mládenec vysvětlil, že hlídá auta a že je všechno v pořádku. Podarovali sme ho drobákem za ochotu a šli spát. Ráno se vrátíme, chodník prázdnej, jen naše auto s pokutou za oknem. Při bližším zkoumáni sme se od místních dověděli že to byl bezdomovec, kterej si přivydělával hlídáním aut (koho by to napadlo!), ale hlídat do rána se mu zřejmě nechtělo. Situace dopadla tak, že sme auto vrátili do půjčovny a následně vybalili pokutu. Tam nám řekli, že je to náš problém a musíme do Las Palmas zaplatit pokutu. Do odletu nám zbývala asi hodina, takže to nepřipadalo v úvahu. Na stanici na letišti nám řekli, ať se tím nezabýváme, že je to tak 50 na 50, že nám z Kanárů do Čech přijde pokuta, protože stejně nikdo neví kde Česká Republika leží. Byt prý ale ze Španělska, tak ji máme do měsíce v poštovní schránce. Ponaučení: „Pokutu platíme v místě, kde nám byla udělena, páč jinde to stejně ani nejde.“
Celkově je Gran Canaria výborný místo pro trávení dovolené, protože si tu každej přijde na svý. Ráno můžete ležet na pláži, odpoledne chodit po horách a na večer se procházet po přístavu a ochutnávat místní specialitky. A co se týče nočního vyžití, tak se nedá než doporučit!! Sou to přece jenom Španěláci…
(od našeho nového stálého zpravodaje v portugalském Portu Jiřího Stoklasy, hanáka jak poleno z malebné vísky jménem Roštění)
