Můj živý Karlín

Že mám ten náš Karlín rád, to jsem tady zmiňoval již několikrát. A možná by nebylo třeba to opakovat. Jenže já ho mám rád čím dál více.  A důvodů mám pořád dostatek. Jako třeba tento víkend. Na rohu Sokolovské a Kaizlových sadů, v jednom z posledních prázdných domů od povodní, začala už ve čtvrtek akce s názvem Code:Mode a park u Invalidovny se tak zcela zaplnil módy a krásy chtivými, kteří se až neuvěřitelně přirozeně prolínali s uniformovanou mládeží ze Skautského dne, který probíhal na opačné straně parku. Sobotní posezení uprostřed toho hemžení, spojené s prvotním uzřením Oskara, mi bylo potěšením.

Neděle byla poněkud angažovanější. Mě velemilé společenstvo Divoké matky a občanské sdružení Karlín sobě uspořádalo vskutku mimořádnou akci, která dala jasně najevo, že nám „karlínskejm“ není jedno co se kolem děje a že skleněná kancelářská a obchodní pekla tady nechceme. A že se jen tak nedáme. Se mnou můžete počítat. Jsem tady totiž doma! Všem zainteresovaným patří má úcta a velký dík.

2 komentáře

  • Bogdana napsal:

    Děkuju, že jste dorazili… Uff, je to za mnou, ted uz zase bude čas na pivo na zídce!

  • Jitka Kryšpínová napsal:

    děkuji za milá slova, jsou to jako z mých úst!!! Karlínu zdar a zeleni zvlášť! :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *