Svět – mapy a údaje historické

Po krátké odmlce přicházíme s dalším pokračováním historického atlasu z roku 1931. Tentokráte přinášíme část nejobsáhlejší – atlas světa obsahující části Afrika, Asie, Amerika, Australie a Oceanie, Arktida a Antarktida.

AFRIKA

Řada samostatných států, které existovaly v severní a jižní Africe na východních savanách a na Zanzibaru pozbyly během 19. a 20. století své samostatnosti. Dnes přes 93% plochy africké (r. 1880 pouze 10%) tvoří državy koloniální se 112 miliony obyvateli na rozloze 27,5 mil. km². V Africe jsou pouze 3 samostatné státy: Egypt, Habeš a Liberia. Při tom Liberia trpí neuspořádanými poměry a finanční dozor vykonává úředník Spojených států severoamerických. Největší panství koloniální tvoří francouzská Afrika o 13 mil. km² s 36 mil. obyvatel. Pak britská Afrika o 9,9 mil. km² s 47 mil. obyvatel. Belgická Afrika má 2,4 mil. km² s 9 mil. obyvatel, portugalská Afrika 2 mil. km² s 8 mil. obyvatel, italská Afrika 2,2 mil. km² s 1,8 mil. obyvatel.

Africká pevnina 29,2 mil. km², ostrovy 0,6 mil. km², celkem 29,8 mil. km². Obyvatelstvo 138 mil. Lidnatost různá: největší na dolním Nilu (200 na km²), na ostrovech Mauritiu (180 na km²), ma Madeiře a Azorských ostrovech (130 na km²), nejmenší na Sahaře. Průměrně 4,6 na 1 km².
Většina obyvatelstva plemene černého, které s Hotentoty, trpasličími kmeny a zanikajícími praobyvateli Křováky činí 102 mil.obyv. Plémě indoatlantské (hlavně semitští národové) má 32 mil. obyv., plémě malajské v počtu 3,6 mil. obyvatel obývá Madagaskar.

Nábožensky je Afrika rozdělena mezi islam a pohanství. Jen nepatrná část obyvatel jsou křesťané.

Severní a jižní kraje Afriky zasahují do oblasti subtropické, největší její díl do pásma tropického. Střední teplota nejpalčivějšího měsíce v tropickém pásmu 36°C a v nejchladnějším měsíci na pobřeží středomořské 6°C. S tím souvisí rozdíly zemědělské výroby.

Využití půdy: 5,3 mil. km² půdy obdělané, 9,5 mil. km² lesů, 9,8 mil. km² stepí a savan, 5,3 mil. km² pouští.

Nejdůležitějším zaměstnáním je zemědělství. V krajích subtropických podle Atlantu pěstuje se víno, olivy, cukr. třtina, jižnější pásmo, zabírající celou Saharu, je krajem datlovníků, kde pouze na oasách se sklízí skrovně ječmen a j. Tropické kraje mají nejrůznější plodiny. Z domácích plodin pěstuje se kávovník, divoká rýže, durrha (druh prosa), kola jejíž oříšky nahrazují kávu, kaučukové liany a různé druhy palem. Z dovezených rostlin je nejrozšířenější podzemnice olejná (burské oříšky), maniok (z hlíz se připravuje mouka), povíjnice jedlá (hlízy nahrazují zemáky), kukuřice, tabák, kakao, banány a rýže. Hřebíčkovec kořenný a muškátový strom (dolní Zambezi) tvoří vedle evropských plodin a stavebního dříví četných pralesů velký zdroj vývozu. Chov užitečných zvířat je rozšířen po celé Africe, u některých kmenů tvoří hlavní pramen výživy. Nejvíce se chovají ovce, velbloudi a pštrosi.

Nerostné bohatství je obrovské. Vedle mědi, železa a uhlí těží se zlato (Transvaal), v Kapsku dobývá se za miliony diamantů. Ačkoliv africký průmysl je nepatrný, zahraniční obchod se stále vyvíjí: zlato, diamanty, bavlna, koloniální zboží, kaučuk, slonovina, palmový olej a kožišiny tvoří jádro vývozu.

 

mapa-afrika

ASIE

Asijská pevnina má 41,5 mil. km², ostrovy 2,8 mil. km², celkem 44,3 mil. km². Obyvatel je asi 1 039 milionu, 24 na 1 km². Z celého obyvatelstva ⅓ obývá Čínu, Japonsko a Přední Indii. Veliká lidnatost je také na ostrově Jávě (260 na 1 km²). Krajiny severní, střední západní Asie jsou řídce, někdy vůbec neobydleny. Většina obyvatel jsou Mongolové, asi ⅓ plémě indoatlantské. Plémě malajsko-polynéské (asi 40 mil.) obývá souostroví, Dravidové (65 mil.) jižní cíp Přední Indie. Na Filipínách je ½ milionu černochů.

Náboženství: budhismus 500 mil., brahmanismus 220 mil., mohamedánů 150 mil., křesťanů 15 mil., židů 0,5 mil.

Většina Asie je politicky pod panstvím států evropských; státy samostatné zaujímají 16,54 mil. km² s 555 mil. obyvateli. Z nichž jediné Japonsko zaujímá politickou, hospodářskou a kulturně významnou posici.

Zeměpisná rozloha a různá výška oblasti způsobují značný rozdíl podnebí, které je polární, mírné i tropické. Nejnížší teplota je ve Verchojansku -69°C, nejvyšší v písčinách bagdadských +80°C.
Obdělané půdy 9 mil. km², lesů 13 mil. km², stepí 9 mil. km², neproduktivní země 13 mil. km². Krajiny východní a jižní jsou velmi plodné, severní a vnitrozemské kraje většinou neplodné. Podle podnebí jsou i různé produkty půdy. Původními produkty Asie, které byly přeneseny do Evropy, jsou obilí, rýže, réva, oliva, ovocné stromoví, cukrová třtina. Asie vyrábí ¼ světové produkce cukru třtinového, ⅕ bavlny, ¾ všeho surového hedvábí, téměř veškerý čaj, jutu, opium a většinu drog. Ze sibiře jde hodně kožišin, v Japonsku provozuje se hojně rybolov. Nerostné bohatství je veliké, ale není většinou využito a není ani probádáno. Průmysl vyvinut hlavně v Japonsku, v ostatní Asii jen domácí. (Smyrenské koberce, kašmírské šály, čínské hedvábí a p.)

 

mapa-asie

AMERIKA

Amerika je po Asii druhým největším dílem světa (42,3 mil. km² a 232 mil. obyv.). Rozdíly přírodní, politické i hospodářské jsou tak veliké, že se všeobecně o Americe Severní a Jižní mluví jako o samostatných pevninách.

S e v e r n í  A m e r i k a dělí se politicky: 1. na Britskou Severní Ameriku, která zabírá téměř celou severní polovinu pevniny, vyjímajíc Aljašku; 2. na Spojené Státy S. A., zabírající se svými 48 republikami střední část pevniny (s Aljaškou na části severní); 3. Mexiko, jež svými 28 drobnými republikami zabírá jižní část severoamerické pevniny. Ve Střední Americe tvoří spolek 5 republik: Guatemala, San Salvador, Honduras, Nicaragua, Costa Rica, dále je tam republika Panama a republiky na ostrovech Západní Indie: Dominikánská, Kuba a Haiti. Část pobřeží atlantského v Hondurasu patří Velké Britanii, pásmo v průplavu panamského Spojeným státům S. A. Část Malých Antil patří Angličanům, něco Francouzům a Nizozemsku.

Severní a Střední Amerika má 24 mil. km² a 158 mil. obyvatel., na 1 km² 6,5 obyv. Z toho 10,5 mil km² se 135 mil. obyvateli připadá na samostatné neodvislé státy. Většina obyvatelstva přísluší národům přistěhovalým nebo černochům, kteří byli v době otroctví dováženi z Afriky, popřípadě míšencům (mulatům). Plémě indoatlantské je zastoupeno 110 miliony, černoši a mulati 17,5 miliony. Domorodí Indiáni čítají 7,5 milionu, míšenci jejich s bělochy (mesticové) 10 milionu. Mongolské plémě je zastoupeno asi 200 000 obyvateli.

V jižní části s obyvatelstvem románským převládá katolicism, na sever od Mexika vyznání evangelická. Eskymáci a Indiáni zůstávají při starém náboženství.

Severní a Střední Amerika sahá od krajů polárních až do pásma subtropického. Hospodářsky jsou nejvyvinutějšími Kanada a Spojené státy, částečně i Mexiko. Obdělané půdy je 3,5 mil. km², lesů 9,5 mil. km², stepí 4,5 mil. km², pouští 7,5 mil. km². Dnes má Sev. Amerika všecko rostlinstvo a užitkové živočišstvo jako Evropa. Hlavními produkty jsou kukuřice (¾ svět. produkce), tabák (½ svět. produkce), bavlník (⅔ svět. produkce), cukrová třtina a kakao (⅓ svět. produkce). Nejůrodnější jsou krajiny kol velkých jezer a u zálivu Mexického. Severní kraje mají ohromné lesy, chov dobytka velmi značný, spojený s masovým průmyslem. Vody kol New Foundlandu jsou střediskem rybolovu. Nerostné bohatství Spojených států a Mexika je ohromné: zaujímají první místo na světové těžbě uhlí, petroleje a železa (50% svět. produkce), dále v těžbě mědi (75% svět. produkce). Mexiko pak zaujímá prvé místo v těžbě stříbra. Průmysl severoamerický je technicky nejmodernější a obchod Spojených států způsobil v 19. století úplný přesun hospodářských poměrů Starého světa.

mapa-severni-amerika

 

A m e r i k a  J i ž n í. Španělské a portugalské panství trvalo až do konce 18. století. Francouzská revoluce a severoamerické boje za svobodu způsobily vytvoření prvního samostatného státu Columbie. Během 19. století vytvořeno 10 samostatných republik: Columbia, Spojené státy Venezuelské, Ecuador, Peru, Bolivie, Chile, Argentina, Paraguay, Uruguay a Brasilie. Jediným koloniálním územím zůstala Guayana, rozdělena mezi V. Britanii, Holandsko a Francii: celé její území má 449 000 km² se 432 000 obyvateli.

Jižní Amerika má 18,3 mil. km² a 74 mil. obyv., na 1 km² 4 obyv. Domorodé obyvatelstvo indiánské čítá toliko 7,5 milionu, mesticové 18 milionu, běloši 32 milionu, černoši a mulati 9 milionu. Náboženství se řídí podle rasové příslušnosti, hlavně katolické.

Dvě třetiny pevniny leží v tropickém pásmu, skoro jedna třetina v pásmu mírném. 3,8 mil. km² půdy je obděláno, 8 mil. km² tvoří lesy a háje, 4 mil. km² stepi a 2 mil. km² pouště. Nejdůležitější plodinou je káva, pěstována hlavně v Brasilii, zásobující z ^9^/ ~10~ celou spotřebu světovou. Brazilské kakao tvoří ⅖ světové výroby. V krajinách tropických pěstuje se dále rýže, kukuřice, tabák, bavlník, kokosová palma, banány, manioka a třtina cukrová. Chov dobytka, jmenovitě v Argentině, tvoří zdroj světového vývozu. Minerální bohatství je největší v Chile a v Bolívii (ledek, měď a cín). Průmysl se váže především na zpracování zemědělských produktů, v Brasilii je rozvinuto cukrovarnictví. Známa je výroba panamských klobouků a v obchodě nejlepší pověstim požívá kaučuk z Pará; ⅔ světové spotřeby kaučuku se kryjí z lesů jihoamerických, které dávají též vzácné dříví. Rozlohou a počtem obyvatelstva je největším státem v Jižní Americe Brasilie, ale hospodářsky a sociálně nejpokročilejšími jsou státy mírného pásma Argentina a Chile.

mapa-jizni-amerika

 

AUSTRALIE A OCEANIE

Nejmenší pevnina, která nemá nezávislých států, avšak ve skutečnosti 6 státních jednotek, které tvoří jednotný Spolkový stát australský (Commonwealth of Australia), je zvláštním státním útvarem, podobně jako Nový Zeeland. Jádrem Australie a Oceanie je australská pevnina s Tasmánií. Nová Guinea, Nový Zeeland, ostrovy Melanesie, Mikronesie a Polynesie tvoří většinou državu britskou, něco majetek francouzský, holandský a Spojených států S.-A.

Plocha pevniny astralské s Tasmanií je 7,7 mil. km² s 6,3 mil. obyvatelů. Celá Oceanie má 1,2 mil. km² a 3,93 mil. obyvatelů, tudíž dohromady i s Australií 8,9 mil. km² s 9,3 mil. obyvateli. Lidnatost se pohybuje kol 10 až 60 obyv. na km² podle různých míst: průměr její je však 0,9 obyvatele na km².

Původní obyvatelstvo australské nedosahuje víc jak 100 000 osob. Naproti tomu všech 6,3 milionů obyvatel tvoří evropští přistěhovalci nebo jejich potomci. Britských příslušníků (Angličanů, Irů, Skotů) je 97%, ostatek jsou Číňané, Japonci a Malaici. Ostrovy jsou obydleny hlavně Malaici a Melanesany, jichž jest 1,6 milionu.

Náboženství: 97% křesťanů, hlavně evangelíků a příslušníků anglikánské církve; domorodci jsou většinou pohané.

Hlavním zaměstnáním je rolnictví, chov dobytka a hornictví. Obdělané půdy jest 1 mil. km², lesů a hájů 1,2 mil. km² , stepí 3,4 mil. km², pouští 3,3 mil. km². Pěstuje se zejména pšenice (60% oseté půdy), kukuřice, na severovýchodu cukrová třtina, v mírném jižním podnebí víno a ovoce. Chov koní a dojných krav v krajích zemědělských, ovce a skot ve vnitrozemí. Australský chov ovcí je na prvém místě ve světě a dodává 33% veškeré světové spotřeby vlny. Mlékařství, sýrařství, drůbežnictví je rozšířeno v Jižní Australii, v Novém Jižním Walesu a ve Viktorii. Rybolov, lov perel a ústřic je rozšířen podél celého pobřeží. Nerostné bohatství velmi značné. Dobývá se uhlí, zlato, stříbro,cín, měď, železo,zinek, v Nové Kaledonii nikl. Průmysl se vyvinul po válce, hlavně textilní. Vývoz přesahuje dovoz. Hlavní obchod je s Velkou Britanií (50%), se Spojenými státy, Japonskem, Nizozemím a Belgií.

 

mapa-australie

ARKTIS A ANTARKTIS

Arktidou jmenujeme zemi za severním polárním kruhem. Antarktidou zemi za jižním polárním kruhem. Severní polární oblast je většinou pokryta mořem, v jížní oblasti nachází se však mohutná pevnina, kterou možno považovati za šestý zemědíl.

K prozkoumání Arktidy vedla snaha proniknouti z Evropy do Tichého oceánu severně nad Asií (plavba Švéda Nordenskjölda 1878) a Amerikou (proplul Nor Roald Amundsen 1907). Nejdále k točně pronikl 1895 Nor Nansen, severní točnu dosáhl roku 1909 Američan Peary. Letadlem snažil se prozkoumati polární oblast roku 1928 Amundsen na »Norge« a Ital Nibile na »Italii«, jehož výprava však skončila nešťastně; při pokusu o záchranu trosečníků zahynul i Amundsen.

V severní oblasti polární jsou území:

1. Dánsku patří severní území Grónska (v rozloze 2 mil. km²), prozkoumané jen při pobřeží a téměř neobydlené.

2. Rusku patří dvojostroví Novaja Zemlja, prostoupená pohořím a obydlená na jihu několika rodinami samojedskými. Země Františka Josefa objevená roku 1878 rakouskou výpravou Weyprechta a Payera, kdysi jediná država Rakousko-Uherska, sestávající z ostrovů dosahujících výše až 1200 metrů. Země Leninova (cara Mikuláše II.) a Země Careviče (ploché to ostrovy severního mysu Čeljuskinova, Novosibiřské ostrovy a Wrangelův ostrov.

3. Norsku patří hornaté Špicberky (až do výše 1750 m.) s bohatými ložisky uhlí a stálou osadou, dále osamělý ostrov Jan Mayen a ostrov Medvědí, z kteréhož území je utvořena provincie Svalbard s 65 000 km² a 1000 obyv., hlavním městem Longyearbeyen.

4. Anglii patří ostrovy severně Kanady: Země Baffinova, Grantova, Země Viktorie, prince Alberta, Banksova, ostrovy Parryovy.

Území tato jsou vpočítávána do území svých vlastníků v jednotlivých zemědílech.

Jsou osazena četnou zvířenou: polární medvědi, lišky, tuleň, mrož, alky.

Anglie, Rusko a Spojené státy prohlásily určité plochy Arktidy za svou zájmovou sféru. Doufá se, že přes Špicberky bude možno zavésti pravidelné letecké spojení mezi Evropou a východní Asií i západní Kanadou.

 

mapa-arktida

V poslední době pokročila také značně znalost Antarktidy. Mezi první badatele v této točnové oblasti patřil James Cook, který v letech 1722 až 1725 obeplul Antarktidu, vycházeje z Kapského Města směrem na Kergueleny a Nový Zeeland. V letech 1823 doplul Weddell na 74° jižní šířky (Weddellovo moře). K řadě výzkumů dochází v roce 1840, kdy James Ross, vypluvší ze Sydneye, pronikl hluboko do pevniny Antarktidy (Rossovo moře) a objevil zemi Viktoriinu s mohutnými sopkami, nazvanými Erebus a Terror, a kdy také Wilkes objevil zemi nazvanou po něm Zemí Wilkesovou. Různými výpravami bylo seznáno, že Antarktis je rozsáhlou pevninou, rozlohou 14 mil. km², jejíž vnitrozemí je prostoupeno vysokým pohořím a na okraji má činné sopky. V roce 1909 přiblížil se k jižní točně angličan Shackleton (dosáhl 88° 23’) a seznal že leží na plošině 3 000 metrů vysoko. V roce 1911 pronikl Nor Amundsen až na točnu, v roce 1912 učinil tak Angličan John Scott, ale při návratu zahynul. V roce 1929 vypravil se nad polární oblast směrem od Nového Zeelandu Byrd, který dostihl při druhé výpravě roku 1930 letadlem i točnu.

V jižní oblasti pólové jsou území:

1. Britské říši patří Země Viktoriina, 2 mil. km², pod správou Nového Zeelandu, Západní Antarktida 0,3 mil. km² pod správou guvernéra ostrovů Falklandských, ostrovy Jižní Orkneye a Shetlandy (3900 km²) a Jižní Georgie (4000 km², 1 340 obyv.), taktéž pod správou guvernéra ostrovů Falklandských.

2. Francii patří Země Adeliina.

3. Norsku patří území kolem točny; za norské je prohlásil jako Zemi Haakona VII. Amundsen při dosáhnutí točny.

I jiné státy zajišťovaly si při svých výpravach určité územní části (Země Alexandra I., císaře Viléma II. atd.), což ovšem nemá praktického významu.

 

mapa-antarktida

 

mapa-svet-teritoria

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *