Vzduchem prolétlo léto….

Já vím, řeknete mi že ještě ani pořádně nezačalo jaro, a já už straším s létem. Ale je to tak. Slunce zapadalo, já nasedal v Čimicích do auta k cestě domů, a v tom mi nad hlavou prolétl rorýs. A ve mě by se krve nedořezal. Po zimě se vrací mí nejoblíbenější ptáci. Ti kteří sebou přinášejí léto.

Rorýs obecný (Apus apus)

Řád: Svišťouni (Apodiformes)
Čeleď: Rorýsovití (Apodidae)
Rod a druh: Rorýs obecný (Apus apus)

Tento drobný, asi 18 centimetrový ptáček, příbuzný jihoamerických kolibříků, který bývá neznalými často zaměňován s vlaštovkou je naším nejrychlejším letcem. Pří největším výkonu dosahuje rychlosti až 200 km/h. Většinu života tráví ve vzduchu, protože zakrnělé nožičky a křídla delší než tělo by mu při přistání na zemi nedovolily zpět vzlétnout. Ve vzduchu loví potravu – létající hmyz a pavouky, takzvaný aeroplankton. Za letu pije – nízkým průletem nad vodní hladinou nabírá vodu přímo do zobáku. Za letu se díky jeho akrobatickým schopnostem i páří a dokonce i spí. Vystoupá do výšky až jednoho kilometru a při pozvolném klesání si dokáže na několik minut zdřímnout. Za jeden den rorýs nalétá v průměru 1000 (slovy jeden tisíc) kilometrů.

Jediným důvodem k přistání je pro rorýsa vyvádění mláďat. Hnízda si buduje ve vysoce položených škvírách odkud se může spustit přímo do vzduchu a letět. K tomu účelu mu nejlépe vyhovují skalní dutiny, věže kostelů, krovy střech vysokých městských domů a velmi si oblíbil větrací otvory panelových domů. Tato možnost mu ale s postupným zateplováním ubývá. Hnízdo samotné si buduje z částí rostlin a peří sesbíraných rovněž za letu které slepuje slinami. Samice do něj snáší jedno a tři vejce, ze kterých se zhruba po dvaceti dnech líhnou mláďata. Ta na hnízdě stráví ještě asi šest týdnů a od jiných ptačích mláďat se odlišují tím, že o potravu nežádají otevřenými zobáčky, ale hlasitým křikem a taháním rodičů za peří na krku. Po opuštění hnízda se stávají ihned samostatnými a až do dosažení pohlavní dospělosti ve dvou letech se nedotknou země.

Rorýse nejsnadněji poznáme podle jeho dlouhých srpovitých křídel, krátkého vidlicovitého ocasu a především podle hlasitého křiku který neodmyslitelně patří k letním večerům. Křik velkých hejn rorýsů kteří si takto upevňují své vztahy dokáže hravě přehlušit i městský hluk.

Rorýs je pták stěhovavý. Zimu tráví až v jižní africe a proto velmi brzy odlétá. Už někdy koncem srpna a zpět se vrací relativně pozdě. Obvykle až na začátku května, což letos tak úplně neplatí. Ale jeden rorýs ještě léto nedělá. Možná se jen jeden nedočkavý kus zaletěl na otočku podívat jestli už je čas k návratu.