Vyšel jsem si dnes s chutí do města. Do samotného centra té naší matičky stověžaté. A s úsměvem na tváři jsem si bez ohledu na masy turistů jsem navštívil několika kostelů, synagog či obchodů s knihami. A bylo mi dobře. Velmi dobře. Jistě i proto, že jsou za mnou dva týdny, které s plnou zodpovědností mohu označit jako nejpovedenější uzavření kalendářního roku za posledních několik let.
Nevím jak to bylo u Vás mí drazí, ale mně dal rok 2013 docela za uši. Ať už se to týkalo zdraví či práce. A dá se říci, že ještě před pár měsíci jsem byl absolutně vzdálen od víry, že se to kdy v dobré obrátí.. A pak to najednou přišlo. S mým toliko oblíbeným podzimem se začlo blýskat na lepší časy a já najednou po dlouhém společensko-sociálním komatu začal zpět vklouzávat do života. A jak mi to dělá dobře…
A tato mnou prožitá životní etapa bude jistě i jednou z dominantních příčin, proč jsem tentokráte zůstal opravdu, ale opravdu zcela imunním vůči vánočnímu šílenství a v mém případě až v neuvěřitelném klidu jsem se bez jakýchkoliv očekávání prostě jen těšil na sváteční čas ve společnosti mých nejbližších. A zdařilo se. A já proto všem a všemu co mi toto krásno umožnilo, tímto pokorně děkuji. A věřím, že pokud budeme jen trochu chtít, bude v roce 2014 ještě lépe.
