Heda teho má moc….

Až sa mi chce začít větů: Předem mojeho dopisa Vás všecky co najsrdečněji pozdravuju…. Tak dlůho už vám chcu napsať, ale to víte, léto. Na řiti neposedím, leda by mě k ní kdesi klihem přilepili a pořádně kdesi zamkl. Ímrvére su kdesi v luftě. Jak ten rorýsek. Ten si taky nemože sednůť protože by sa už nezvédl.

A zdá se mi, že v tem nejsu sám, protože sa sem tam v tem luftě potkávám s podobnýma. Stihnem ledva zatřepotať křidélkama a už sme zas každý kdesi jinde. Ale nemyslite si, nestěžuju si, spíš naopak. Šak aj na tem mojem břuchu sa to pozitivně odrážá. Taky kdesi mizne. Aspoň se ně zdá a nová ďůrka na pásku dosvědčuje.

Břuchy ale miznů aj inším. Barbora Z. a Barbora P. obohatily genofond lidstva o nové kusy. Barbora Z. (Karlín) synem jménem Theodor a Barbora P. (Všetuly) dcerů Denisů. Jménem celého předsednictva jim k totym výkonom blahoželám.
Já bych to tlačiť nechtěl.

To sa radši vyškrábu kdesi na kopec. Třeba v Javorníkoch, kde sme si mimo inšího užili pořádného hicu, kozla, Camillovy cirkulárky a poštípání od vos. Jenom Hedy né, ta teho měla zrovna moc. Jenom škoda že nikdo nenatáčal jak sem ve včelařské kukle a třech vaťákoch vypaloval pořádnů vosí baňu ve starej psí bůdě. To by sa vám líbilo. A pro urýpané dodám že ani tam sem to nevydržal a žbluňká mi další demijón z litra a půl malin, litra a půl borůvek a litra černého rybíza. Začerstva to vypadalo jak reklama na lesní směs. Tož snáď sa to bude dať piť. Šak ti najurýpanější sa čerstvo vrátili County of London do Zlínského kraja, tož možů potem ochutnať.

A minulý týdeň sem sa první raz v životě dostal do Jizerských hor kde ňa zlákala hora Jizera (Siechhübel) s 1122 m. n. m. Kraj vám povím moc krásný. Inší než sme zvyklí z tych našich kotárů. Jenom mě ale překvapilo, že sem tam snáď neviděl krom hlídača na parkovišťu člověka jináč než v elasťákoch. Sem si aj chvílama říkal, že dozvědět sa oni že já doma nemám ani kaljopky a ani lyže, tož mě tyma jejich kolama do té Jizerské magistrály rozjezdijů bez ohleda na status CHKO.
A to by mě byla myslím škoda.

Mezi tým všeckým sem byl třeba schopný zlomiť světový rekord v nejdél zaplé pračce v kuse – 15 cyklů aj s předpírků když sem pral tepichy z chalupy nebo přeskliť rozbité vchodové dveři do baráka. Šak sem sa u teho jenom naparoval jak mi to šlo. Viděť ně můj tata tož mě pochválí. Ostudu sem mu neudělál.

…a tož potem kdo teho má moc. Aj když ju musím sěvčicu pochváliť, že si v tej hrůze chvilku našla a stavila sa za mnů aspoň do Karlína.