Tak sem si snad po dvou měsících dopřál první malý výlet. Už sem to potřeboval jak sůl. Ráno sem náhodně zabořil oko do mapy a první co mě zaujalo bylo malé červené kolečko s popiskem Keltské oppidum. Tak sem naložil zvířectvo, nastartoval vůz, vyzvedl navigátora a i s vidinou toho, že tyto časově velmi vzdálené památky jdou spíše jen tušit se vydali směr Stradonice.
A nebyla to špatné volba. Kopeček byl dostatečně mírný i pro neroztrénované nohy a tím pádem i nabytnělé břuchy. Absence jakýchkoliv hmotných pozůstatků onoho opida zas zaručovala současnou nepřítomnost stánků s cukrovou vatou a podobných atrakcí na něž se nabalují hlučné davy lidí. Tím pádem byla procházka po cestě mezi zralými klasy pšenice pod oblohou plnou mraků krásným odpočinkem v tichu.
Někdy po polovině 2. století před Kristem založili Keltové na vrchu s dnešním názvem Hradiště svá nejstarší obydlí, zatím ještě nechráněna opevněním. První fáze stavby spadá do doby kolem roku 120 před Kr. Za dobu existence oppida bylo opevnění dvakrát přestavováno. Chránilo plochu o celkové rozloze 90,3 hektaru. Dnes jsou viditelné jen nevelké úseky rozbořených nebo rozpadlých hradeb s branami. Nejvyšší, jihozápadní část plošiny zaujímala akropole.
Na stradonickém hradišti se tavilo železo, samotná železná ruda z nedalekých výchozů ordovických Fe-rud se stala zcela nepochybně jedním z hlavních důvodů prosperity tohoto sídla. Struska se dodnes dá nalézt v povodí Habrovského potoka. Z archeologických nálezů se našly různá kladívka či kovadliny. Odlévání bronzů na oppidu rovněž nechybělo, byly objeveny kadluby a kelímky na tavení bronzu.
Během vykopávek bylo na oppidu nalezeno velké množství kostí zvířat. Osteologický výzkum prokázal: kosti hovězího dobytka (40%), prasat (38%), ovcí, koz, koní atd.. Z rostlinné stravy převládala pšenice (Triticum dicoccum), ječměn a oves.
Stradonice byly centrem obchodu, což potvrzují nálezy keltských i antických mincí, našly se i psací potřeby (kostěná tabulka, která se zalila voskem a dalo se do ní vyrývat obchodní záznamy). Průzkumem se odkryly i římské bronzové nádoby, gemy, spony, prsteny či vinné amfory.
Na stradonickém hradišti sídlili zcela jistě i výjimečně vzdělaní lidé, tuto tezi podporují specializované lékařské nástroje: ušní lžičky, spony či pinzety. I na kosterních pozůstatcích můžeme vysledovat činnost keltského lékaře (tzv. terpenace lebek). Nálezy ze Stradonic jsou dosti podobné nálezům z oppida ve Starém Hradisku, které jistě se Stradonicemi bylo v těsném kontaktu.
Oppidum zaniká na sklonku starého letopočtu, nejspíše mezi léty 40 až 20 před Kristem. Příčinou tohoto konce byla expanze germánských kmenů. Kmen Markomanů stradonické oppidum dobyl a následně vypálil, zbylí Keltové postupně splynuli s novým obyvatelstvem. Vyspělou keltskou civilizaci tak nahradili noví obyvatelé na nepoměrně nižší úrovni.
