Gastronomie

Obecnou definici terminu gastronomie vám zde nenabídnu. Tu si najděte v nejvšelijačejtějštích slovnících dostupných na internetu. Ostatně tento web není v tomto rámci koncipován a ustavičnými silami se o to celá redakční rada (brzy pod mým brzkým vedením, až sesadím předsedu) s vypětím dostupných sil usilovně snaží. (očekávám minimálně zákopovou válku a vyplutí špiny)

Gastronomie by mohla být vnímána všelijak. A za to jsem vlastně rád. Když si doma něco vaříte, nebo jdete na oběd či večeři do restaurace, podvědomě předpokládáte, že se dobře najíte nezklamete se a neošidíte. Že si klidně přidáte, ať se někdo dívá nebo ne a že si na jídle pochutnáváte, ať je ostatních názor jakýkoli. Nepřidáte chemii, vyhledáte ty nejlepší suroviny za nejlepší dostupnou cenu a že když už konkrétní jídlo jíte, víte, že jste udělali vše proto, aby váš gastrozážitek po domácku byl tím vaším, tím jedinečným.

Fine dinning, vysoká gastronomie. To jsou ty pojmy. (Ano, to jsou ony) Ty které bychom určitě přidali k našim gulášům nebo omáčkám, moučníkům nebo polévkám. Určitě.

Dělali jsme langoše, dělali jsme domácí bramborové šišky se špenátem, ryby, maso, mléčné výrobky jako sýry, tvaroh, smetana, mléko, jogurt, podmáslí, zákys, lakrumáček, pribináček) a nikdy bych neoznačil svůj výtvor za podřadný. Včera jsem, po mé přednášce o tučných husích játrech na opečeném chlebu, o plněné svíčkové, o plněných roládách smrži…., přešel k langošům. Ozvalo se, že mluvím o langoších stejně jako o plněné svíčkové. Že první mluvím o vysoké gastronomii, a pak přejdu k něčemu, čím jsou langoše. A právě o této rovnoprávnosti gastronomie je. Vylučuje pouze špatné věci. Těmi jsou **chemie a nekvalitní suroviny**. S některými je v neutrálním vztahu jako je způsob přípravy. A s některým vyloženě zadobře, jako může být respektování nějakého receptu nebo dodržení surovin a přísad a jejich poměru v jídle hotovém. …pokračování někdy příště.