Hora Meluzína (Wirbelstein), 1094 m.n.m.

Jak jen podzim dokáže být krásný, když se vydaří. Obzvlášť v případě, že se o takových dnech ví s dostatečným předstihem, a my se můžeme vydat do míst, kde je tento element přicházející především od Slunce umocněn krásou pozemskou. A naopak.

Ale není to zadarmo. K tomuto snoubení světla, zvuků, barev, vůní a ticha se musíme vydat o kus výše, než se ocitáme běžně. Jít blíž na zimu odcházejícímu slunci. Tak tisíc metrů nad moře. A nebo ještě výš.

Hora Meluzína vytváří v těchto výškách výraznou vrcholovou plošinu, cca 250 x 60 metrů, která je základnou četných ostrých skalisek a kamenných moří. Pozůstatků mrazového zvětrávání.

A nejsou to jen tak obyčejné kameny. Jedná se o velmi tvrdou horninu jménem eklogit. Ten vznikal jako přímá krystalizace magmatu při teplotách 400 až 900 °C a tlaku 10 až 12 kbar v hloubkách 35 až 150 kilometrů a tím pádem se na zemský povrch dostává jen velmi vyjímečně.

Na čerstvém lomu mívá eklogit nápadný vzhled s výraznými, i několik centimetrů velkými červenými krystaly granátu v základní hmotě, na sodík bohaté odrůdě pyroxenu – omfacitu. Jako další minerály se mohou vyskytovat kyanit, rutil, křemen, lawsonit, amfibol, fengit, paragonit, zoisit, dolomit, korund. V případě opravdu vysokých teplot a tlaků při vzniku i coesit a diamant.

Na odlesněném temeni hory najdeme pouze pozůstatky původního lesního porostu smrku ztepilého a jeřábu obecného. Je to následek nekontrolovaných emisí převážně z obřích hnědouhelných elektráren v osmdesátých letech minulého století. Teď už je situace přece jen o něco lepší, ale i tak se ze všech stran hory šplhá po úbočích nová výsadba smrku pichlavého – stříbrného, který je vůči emisím mnohem odolnější. Tento druh je původem doma v Severní Americe. Dle mého úsudku mu to sluší ale i u nás.

Hora Mědník, (též Měděnec, německy Kupferhübel), 910 m.n.m.

Jako zákusek a prostředek k pomalému aklimatizačnímu sestupu do nížin doporučuji cestou k domovu navštívit toto místo. Jedná se o výrazný vrchol jehož dominantu na hřebeni Krušných hor dotváří kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674. Mědník i jeho okolí byl od středověku intenzivně využíván k dobývání železitých rud. To dokazuje i nedávno uzavřený důl Měděnec, kde se těžil a zpracovával magnetit a po jeho vyčerpání muskovitické svory. Nám to však ještě více dokázala náhoda, jejímž prostřednictvím jsme se dostali přímo do nitra hory. Byla nám i s průvodcem a odborným výkladem otevřena štola Mariahilf, kde se průměrnou rychlostí 5 cm za 12 hodin usilovné práce vytěžovala ve středověku mědinosná ruda.

…jen kdyby pod náma nebyl celou dobu ten podzimní opar. To by byla panoramata.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *