Po přestávce se opět hlásím v éteru

Tak jsme si na vlastní mikročipy vyzkoušeli, jaké to je podlehnout virové nákaze, červu nebo jaký to byl hrdina. Otřáslo to základama a náš domeček si zasloužil nová okna se vším co k nim patří. Štěstí, že nabytek zůstal celý. Chvilku to trvalo, ale jsme zpět v síti, ozbrojení a zlí.

Z posledních dnů, týdnů…

mi asi největší radost dělají nedělní výlety. Jinak totiž práce po zbytek týdne a to dá člověku zabrat na plný úvazek. Stal jsem se řidičem Dodge Caravan 3.0 r.v. 1987 a mým revírem je Down Town čili centrum jak má být. Rozvážet nákupy, léky a kytky ze supermarketu domů dá někdy pořádnou fušku, ale jindy je to zase Easy. Po pár dnech člověk zjistí kde je, najde taktiku a jede. Je příjemné cestou poznávat město, lidi a být v pohybu. Můj parťák je kubánec, jmenuje se Roberto, je mu 52 let a rozumíme si. Dělíme se o práci jako soudruzi a jde nám to snad dobře. Když zrovna není do čeho píchnout, jsme zalezlí v parku nebo na pláži a krátíme volnou chvíli pokuřováním zdejších výpěstků. Snad nám vydrží pohoda, dost práce a milion kilometrů bez nehod.

Město…

North Vancouver, kde bydlíme je ideálním místem k procházkám a výletům. Pěšky na pláže West Vancouveru, autem 10 min. do Capilano, Lynn Canynon nebo Mt. Seymour provinčních parků. Přes Lion´s Gate Bridge projedete Stanley parkem a jste v Downtown. Snad jen trošku více živo by tu mohlo být. Chybí utulnější pohostinství, tak jak je známe z Evropy a vůbec lidí místo spousty aut. Zato dole v Downtown je živo někdy až příliš. Mají tady dámy a pánové trošku veliký problém s drogama a homeless osazenstvem, až je občas z toho né-volno. Jinými slovy tolik z-crack-ovanejch týpků jako na East Hastings za pravýho poledne asi potkáte málokde. Alkohol si tady ale hlídají, koupit se nedá jinde než v předraženým Liquer Storu nebo licencované hospodě a venku popíjet, to raději zapomeňte. Mají pravdu. Já být dítě ve Vancouveru, taky mě spíš raní chlapík s pivkem v ruce než zfetovaná obluda somrující na „pizzu“.

Město nás nečaruje tak jako ta příroda která je alespoň nadosah. Obyvatelé na první pohled působí dojmem neozbrojených američanů, ale nechci soudit mnoho jsme jich zatím pořádně nepoznali. Tento víkend vyrážíme konečně na jízdu nočním vlakem s průvodcem tak snad se nám podaří nahlídnout více pod pokličku…

A počasí? O tom raději příště…

Od mikrofonu se prodnešek loučí Aleš Procházka


Capilano River Park


Lynn Canyon Provincial Park


Lions Gate Bridge, pozadí Downtown

Pozn. Vše bez úprav…

3 komentáře

  • Ida Rozová napsal:

    hochu tolik přírodních skoro kýčů sem dlouho neviděl.. tam to musí byt hnusné… co takhle nějaká chemička, nebo aspoň nějaká malá továrnička s drobnými emisemi CO a CO2?

  • předseda napsal:

    ….sem si oddéchl. Pomaly sem si už balil škrošňu, a jel vás hledať, lesti ste sa kdesi neztratili.

  • ales napsal:

    hochu kýče jsou základ, bez nich by to nešlo…ovšem pro zvědavce jako jsi ty by se taky něco našlo, napiš a vyměníme nějaký prasečinky…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *