A jedeme dál….

….no, povím vám že jsem původně přemýšlal že to nazvu „víkend v obrazech“, nasázám sem fotky a půjdu spat. Bylo to jakési náročnější. Ale nemožu si stěžovať. Tak jak včil mě huba od smícha už dlůho nebolela. A to je dobře, …..jedině dobře.

Po pátečním tanečku s Lubů sem sa obudil s pocitem náčeňové hadry štrnáct dní zapadlé za šporheltem a aj dojít do kuchyně uvařiť si čaj nebylo jednoduché. A představa teho že mám jít večer na nejaků módní přehlídku sa zdála jak špatný vtip. Odpoledňa ale za mnů došla Venda s nanukáčem a mě sa pomaly začlo dělať lepší. Tož že půjdu.

….a udělal sem dobře. Společnosť sme sa tam zešli pěkná. Modelky létaly v gaťkách, víno bylo dobré a Stanik který tam temu řediteloval spokojený. Šak taky že sa to musí jet oslavit do Mlékojed. Ale to nebylo nic na mě. Já sem utekl dom k tej mojí drůbeži. A hneď jak sem sebů lépl do lůžka tak sem usnul. Až ráno mě obudila Coco jak zas přenášala kdesi malé a u tej příležitosti sem o půl šesté načapal Kamila jak sa usmítý vracal dom.

Ale nevychrapovali chlapci dlůho a hneď po poledni valili na nákup, že je potřeba udělať jakési popravky u grila na zahrádce. Šak bylo potřeba. Slezli sa pomalu všeci a pěkně ten víkend zbilancovali, pochválili sa kdo co pěkného zažil a nekteří si ošetřili utržené rany. A aj když nás Stanik nakonec lákal do letního kina na Troškovu pohádku s tým že je tam skrytý humor, už nás nikeho nikde nedostal.