Hora Meluzína (Wirbelstein), 1094 m.n.m.

Jak jen podzim dokáže být krásný, když se vydaří. Obzvlášť v případě, že se o takových dnech ví s dostatečným předstihem, a my se můžeme vydat do míst, kde je tento element přicházející především od Slunce umocněn krásou pozemskou. A naopak.

Ale není to zadarmo. K tomuto snoubení světla, zvuků, barev, vůní a ticha se musíme vydat o kus výše, než se ocitáme běžně. Jít blíž na zimu odcházejícímu slunci. Tak tisíc metrů nad moře. A nebo ještě výš.

Hora Meluzína vytváří v těchto výškách výraznou vrcholovou plošinu, cca 250 x 60 metrů, která je základnou četných ostrých skalisek a kamenných moří. Pozůstatků mrazového zvětrávání.

A nejsou to jen tak obyčejné kameny. Jedná se o velmi tvrdou horninu jménem eklogit. Ten vznikal jako přímá krystalizace magmatu při teplotách 400 až 900 °C a tlaku 10 až 12 kbar v hloubkách 35 až 150 kilometrů a tím pádem se na zemský povrch dostává jen velmi vyjímečně.

Na čerstvém lomu mívá eklogit nápadný vzhled s výraznými, i několik centimetrů velkými červenými krystaly granátu v základní hmotě, na sodík bohaté odrůdě pyroxenu – omfacitu. Jako další minerály se mohou vyskytovat kyanit, rutil, křemen, lawsonit, amfibol, fengit, paragonit, zoisit, dolomit, korund. V případě opravdu vysokých teplot a tlaků při vzniku i coesit a diamant.

Na odlesněném temeni hory najdeme pouze pozůstatky původního lesního porostu smrku ztepilého a jeřábu obecného. Je to následek nekontrolovaných emisí převážně z obřích hnědouhelných elektráren v osmdesátých letech minulého století. Teď už je situace přece jen o něco lepší, ale i tak se ze všech stran hory šplhá po úbočích nová výsadba smrku pichlavého – stříbrného, který je vůči emisím mnohem odolnější. Tento druh je původem doma v Severní Americe. Dle mého úsudku mu to sluší ale i u nás.

Hora Mědník, (též Měděnec, německy Kupferhübel), 910 m.n.m.

Jako zákusek a prostředek k pomalému aklimatizačnímu sestupu do nížin doporučuji cestou k domovu navštívit toto místo. Jedná se o výrazný vrchol jehož dominantu na hřebeni Krušných hor dotváří kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674. Mědník i jeho okolí byl od středověku intenzivně využíván k dobývání železitých rud. To dokazuje i nedávno uzavřený důl Měděnec, kde se těžil a zpracovával magnetit a po jeho vyčerpání muskovitické svory. Nám to však ještě více dokázala náhoda, jejímž prostřednictvím jsme se dostali přímo do nitra hory. Byla nám i s průvodcem a odborným výkladem otevřena štola Mariahilf, kde se průměrnou rychlostí 5 cm za 12 hodin usilovné práce vytěžovala ve středověku mědinosná ruda.

…jen kdyby pod náma nebyl celou dobu ten podzimní opar. To by byla panoramata.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.