Kraj sa nazýva podľa rieky Kysuca. Pohoria tu lemujú toky riek a ohraničujú tento kraj. Zo západu sú to Javorníky s najvyšším vrcholom Veľkým Javorníkom (1071 m). Na severe Moravskosliezske Beskydy s Veľkým Polomom (1067 m). Z východu sú to Kysucké Beskydy s Veľkou Račou vysokou 1236 m a južnú časť územia pokrýva Kysucká vrchovina s vrcholom Ľadonhorou (999 m).

Včera jsme se západem slunce rozloučili s únorem a dnes nám již s větrnými fanfárami vyšel březen. Ale i když jeho jméno voní už tak jarně, není jisté to, že bílé zlo máme již za sebou. Pro připomínku přinášíme několik fotografií ze zafůkané železniční trati Bystřice pod Hostýnem – Osíčko. Buď nám prosím jaro milosrdně nakloněno.

Vyhlídka Třeštibok leží 100 metrů nad řekou Sázavou. Na protějším břehu je masív Medníků. Železniční trať, která pod Třeštibokem prochází krátkým tunelem, byla vybudována v létech 1897 – 1900 a v tomto úseku je pro svoji podobu s alpskou železnicí označována za Český Semmering. V údolí je vidět vesnice Píkovice, na obzoru zalesněné kopce kolem Hvozdnice a vrchy brdských Hřebenů. Proti Píkovicím nad pravým břehem Sázavy se zvedá kopec Chlomek u Petrova. Ve směru proti toku Sázavy je vidět dolní část Luk pod Medníkem a lesy v okolí Třebsína a Rakous.

Dnes vyšlo slunce a já měl v tomto roce poprvé pocit, že jaro poprvé nesměle zaklepalo na dveře a zas se o krok přiblížila doba hnízdění našeho ptactva. Již nyní začínají po očku pokukovat po vhodném místě, kde začnou budovat své hnízdo do nějž vloží svou budoucnost v podobě křehkého vejce. Tento poklad však vypadá u každého druhu jinak a my proto pro naše čtenářstvo přinášíme další list atlasu ptačích vajec jenž jistě napomůže k jejich určování a rozeznávání.

Přistihuju sa vám posledníma dňama, že už nemyslím pomaly na nic inšího, než na to jak nás už pořádně zehřeje slunko. Nebyť té tatovy dobré slivovice, tož su už zmrzlý jak po deseti kilometroch na pincku. Ale šak sme to s tým adjunktem předpovídali tady už v říjnu. Ale že to bude až takové dlůhé a zamračené, to sme myslím žádný nečekal.

Kvas v sůdkoch složitýma procesama dobublal do najlepší cukernatosti a mně zavolal můj tata, že ať za ním dojedu, že spolem v chomýžské pálenici proměníme tu kašu ze zkvašených trneček v čisťučků slivovicu. A tak sa taky aj stalo a já sem pod zasněženýma kopcama s zříceninů hradu Křídlo ve vůni převeliké mohl pozorovať jak sa takový proces děje. Od ohňa pod kotlem až po tekůcí pramének sedumdesátky. Krásné to bylo a slivovička sa mi v demižónku už luftuje a dozrává.

Ačkoliv se nám to v dnešních dnech ještě nezdá, jaro se již blíží a nebude to dlouho trvat do chvíle, kdy zpěvné ptactvo spustí své svatební zpěvy. A nezůstane jen u nich. Současně s nimi začne i vyhledávání vhodného místa pro stavbu hnízda, do kterého jako do lůna budou sneseny vejce, základ dalšího ptačího pokolení. A aby velevážené čtenářstvo při případném nálezu takového pokladu netápalo, přinášíme další část našeho historického atlasu, tentokráte na téma ptačí vejce, díkyž němu se snadno stanete zběhlými v určování druhu ptáků podle barvy a velikosti vajec v jeho snůšce. Popřípadě už podle stavby hnízda samotného.