….ne vždy je za pěkným výletem nutno cestovat do vzdálených končin. Někdy stačí zajít kousek dál po chodníku který takřka důvěrně známe. A tak se to stalo dnes mě. Šimon se mě tou cestou snažil navigovat už dávno, ale až dnes se mu to podařilo. Stačilo za Čimicemi projít mezi lukami a dostali jsme se na břidlicový skalní ostroh nad Vltavu, v místa jež se zovou Zámky.

Na tomto místě by bylo možno být strašně chytrý a rozjímat nad zlem, nespravedlností a bolestí co přináší válka. A nebo kvičet vzteky a svalovat všechnu vinu na tu či onu stranu. Z úcty k těm kteří to zažívají osobně ale budu zticha. Tyto obrazy mluví za vše.

Tak nám opět nastalo období, kdy nám pohled na noční oblohu zpestří meteorický roj lidově zvaný „Slzy svatého Vavřince“. Krásný důvod proč si udělat noční vycházku a potěšit se pohledem na hvězdnou oblohu pomalu odcházejícího léta.

….sa nám ten pátek s datumem 08.08.08 jaksi pěkně vyblbnul. Gruzíňáci sa namísto čaju a brandy dali na jakési střílačky a nejak u teho zapoměli že na tů rusků svoloč je jich jaksi málo. A né jenom jich. Je nás na ně málo všeckých. A to není faň. Ale asi s tým nic neuděláme. Jedině vymysleť neco tajak na ruse co léců za kredencama. Ale aj tych není lehké sa zbaviť.

….a ten samý režim organizuje právě začínající olympiádu. A i když se při její přípravě děly jistě věci hrozné, jejich samotné pořádání nemorální není. Největší nemorálnosti se totiž dopouštějí ti, kteří kvůli všemožnému nesmyslnému pobíhání v legínách svou účastí tento režim legitimizují. Hamba jim !

….minulý týden ve středu, t.j. 30. 7. 2008 sem dostal krásnou, oběhem neposkvrněnou bankovku, kterou už dávno stáhli z oběhu a nahradili ji mincí. A hádejte jak se ke mě dostala?

Já sem vám ty papaláše v mitrách, kvadrátkoch a biretoch barzjaké barvy nemusel nikdy. Ale vždycky sem si říkal, že aj mezi nima sa musí naít páru takových kterým nejde o vliv, moc a peníze, a dělajů to všecko z teho přesvědčení v křesťansků lásku. Jak sem sa vám ale spletl.

Tak sem si snad po dvou měsících dopřál první malý výlet. Už sem to potřeboval jak sůl. Ráno sem náhodně zabořil oko do mapy a první co mě zaujalo bylo malé červené kolečko s popiskem Keltské oppidum. Tak sem naložil zvířectvo, nastartoval vůz, vyzvedl navigátora a i s vidinou toho, že tyto časově velmi vzdálené památky jdou spíše jen tušit se vydali směr Stradonice.

Už dlouho před tím se mezi chebskými celníky vžila průpovídka: jdeme na hašiš. Objevovala se vždy, byly-li mezi cestujícími mezinárodního rychlíku osoby, které buď podle vzezření, nebo podle mateřské země výchozího či cílového státu, připadaly v úvahu pro tranzit hašiše…