Tož sem sa po dlůhé době zase podíval do teho mojeho přemileného Holešova. A jak ináč, než že to tam převelice pěkné bylo. Šak taky aj vyšla moja předpověď, jak sem říkal už v červencu, že tak pěkný říjen sa enem tak nepamatuje. Enem škoda, že nám to už končí. Už máme toten rok po lavečkách dofůlané. Za chvílu nám začne fůkat za krčiska a budem sa scházat kdesi u radiátorů. Enem sa bojím, že nás čeká pořádná zima a sněhu užijeme tak, jak už dlůho né. Tož kožuchy a saně nachystat, ať nejsme zaskočení. Ale toten víkend sem si eště užil klid, slunéčko, mama koláčů napekla, no co vám mám vykládat. Po procházkách sem si jak starosta vykračoval, zdravým luftem pajšle provětral, cosik nového sa dozvěděl a aj srandy jakéjsi užil. Sů místa a aj lidi v nich, které je vždycky radosť vidět. Šak su za ně taky rád, jak jenom može předseda byt. A to není málo. Děkuju.
