Československo – mapy a údaje historické

Pojeďte někam na výlet. Třeba aspoň prstem po mapě. A zároveň to může být tak trochu výlet do historie. Objevil sem pro vás totiž jeden úplně maličký atlas světa z roku 1931 vydaný Československým červeným křížem, s mapami Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Krásná to zaležitost. Snad by obě organisace soulasily s prezentací. Děkuji jim tímto. Takže jedete?

A nejdřív začneme pěkně doma, v první Československé republice.

Území ČSR tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. Nedílnou součástí tohoto celku jest samosprávné území Podkarpatské Rusi. Základem státu jsou země historické a Slovensko. Mírovými smlouvami bylo přiřčeno ČSR i Vitorazsko, Valticko a Hlučínsko, celkem 469 km² s 70 100 obyvateli, které do historických hranic zemí koruny české nepatřilo. Na druhé straně postoupeno bylo podle dohody Polsku východní Těšínsko, Poláky osídlené v rozloze 1013 km² se 148 821 obyvateli. T.j. 44% plochy a 34% obyvatelstva bývalého Těšínska. Průmyslová část těšínska zůstala ČSR.

 

 

 

 

 

 

 

Rozloha, obyvatelstvo:

Celkem má ČSR 140 394 km² a 13 613 166 obyvatel.

Z toho země:

Čechy ……….. 52 064 km² …… 6 670 582 obyvatel ….. 128 na km²
Morava ………. 22 315 km² ….. 2 662 884 obyvatel ….. 119 na km²
Slezsko ……….. 4 423 km² …….. 672 262 obyvatel ….. 152 na km²
Slovensko …… 48 936 km² ….. 3 000 870 obyvatel ……. 61 na km²
Podk. Rus …… 12 656 km² ……. 606 568 obyvatel ……. 48 na km²

Národnosti:

Podle sčítání lidu v r. 1921 bylo v ČSR státních příslušníků 13 374 368 a cizinců 238 808; na 1000 mužů připadalo 1075 žen. Z příslušníků ČSR bylo národnosti:

československé ………………. 8 761tis., t.j. 65,50%
německé ……………………… 3 124tis., t.j. 23,36%
maďarské ……………………….. 746tis., t.j. 5,57%
ruské a ukrajinské ……………… 462tis., t.j. 3,45%
židovské …………………………. 181tis., t.j. 1,35%
polské …………………………….. 76tis., t.j. 0,57%
rumunské ………………………… 14tis., t.j. 0,10%
cikánské ……………………………. 8tis., t.j. 0,06%
jihoslovanské………………………. 2tis., t.j. 0,02%
jiné …………………………………. 1tis., t.j. 0,01%

Z cizinců nejvíce zastoupeni příslušníci (v tisících): Polska 83,1, Rakouska 58,6, Německa 39,7, Maďarska 21,6, sovětského Ruska 9,2, Itálie 8,8, Rumunska 6,5, Francie 7,8.

Náboženství:

Podle statistiky z roku 1921 mají jednotlivá náboženství tento počet příslušníků (v tisících a procentech):

římskokatolické …………………………. 10 385 …. 76,28
řecko a arménsko katolické ………………. 536 ….. 3,93
československé …………………………….. 525 ….. 3,86
evangelické augšpurské ………………….. 535 ….. 3,93
českobratrské ……………………………… 234 ….. 1,72
evangelické helvétské …………………… 208 …… 1,53
ostatní evangelíci ………………………….. 13 …… 0,10
židovské …………………………………… 354 …… 2,60
pravoslavné ………………………………… 73 …… 0,54
starokatolíci ………………………………… 20 …… 0,15
jiná náboženství ……………………………. 5 ……. 0,03
bez vyznání ………………………………. 725 …… 5,30

Města:

Roku 1921 bylo v ČSR 57% obyvatelstva venkovského (v obcích do 2000 obyvatel) a 43% obyvatelelstva městského. Celkem má republika 20 528 místních obcí a osad (Čechy 12 684, Morava 3 245, Slezsko 607, Slovensko 3 510, Podkarpatská Rus 482), samostatných místních obcí 15 651.

Města s více než 20 000 obyvateli jsou (v tisících): Praha 780, Brno 245, Moravská Ostrava 129, Bratislava 123, Plzeň 111, Liberec 73, Ústí n.L. 65, Olomouc 61, Košice 60, České Budějovice 58, Slezská Ostrava 53, Opava 36, Kladno 38, Hradec Králové 36, Jablonec n. Nisou 34, Prostějov 33, Teplice-Šanov 29, Jihlava 28, Cheb 27, Most 27, Pardubice 25, Aš 24, Užhorod 22, Přerov 21, Znojmo 21, Krnov 21, Chomutov 21, Mukačevo 21, Varnsdorf 20.

Státní rozpočet:

Na rok 1930 vykazuje 9420mil, Kč příjmů a 9367 mil. Kč výdajů. Je tedy aktivní o 53 mil. Kč. Výdajové položky v % jsou následující: všeobecná pokladní správa 25, ministerstvo národní obrany 15, školství 10,2, sociální péče 8,8, veřejné práce 7,7, vnitro 7,4, finance 5,9, spravedlnost 3,3, zemědělství 2,6, zahraniční věci 1,8, ústřední orgány 1,2.
Výnos daní roku 1928 byl v miliardách u daně přímé 1,77, spotřební 1,69, z obratu a přeplatků 1,10, dávka z uhlí 0,20, kolků a poplatků 1,71, clo 1,10, monopoly 1,16, celkem 8,74 miliard Kč. Daně přímé stále klesají, daně spotřební stoupají. Stoupá také výnos cel a monopolů (tabák, režie).

Státní dluh:

Roku 1930 v miliardách korun: vnitřní dluh 25,71, zahraniční 6,62, z mírových smluv 3,90, celkem 36,22.

Odhad národního majetku:

Na území ČSR činí 400 miliard Kč. (Půda 36%, budovy 14%, hory a hutě 8%, movitosti 30%, dopravní prostředky 12%.) Z toho na historické země 81,5%, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 18,5%. Podle tohoto odhadu stojí ČSR mezi evropskými státy na 11. místě, a to hned za Itálií. Národní důchod za rok byl odhadnut na 90 miliard Kč.

 

 

 

 

Velká Praha má dnes 780 000 obyvatel (3% Němců). Vnitřní město má části: I. Staré Město, II. Nové Město, III. Malá strana, IV. Hradčany, V. Josefov, VI. Vyšehrad, VII. Holešovice – Bubny, VIII. Libeň, Střížkov, Kobylisy, Troja, Bohnice, Podhoří, IX. Vysočany, Prosek, Hloubětín, X. Karlín, XI. Žižkov, Hrdlořezy, Malešice, XII. Královské Vinohrady, XIII. Vršovice, Záběhlice, Hostivař,Strašnice, XIV. Nusle, Michle, Krč, Pankrác, XV. Podolí – Dvorce, Bráník, Hodkovičky, Zátiší, XVI. Smíchov, Radlice, Hlubočepy, Malá Chuchle, Zlíchov, XVII. Košíře, Motol, Jinonice, Butovice, XVIII. Břevnov, Střešovice, Liboc, XIX. Dejvice, Bubeneč, Sedlec, Vokovice, Veleslavín, Podbaba

 

 

 

Velké Brno má dnes asi 250 000 obyvatel. Z toho 180 000 Čechů a 60 000 Němců. Skládá se z vnitřního města a šesti předměstín (hl. Královo Pole, Husovice, Židenice) a 16 obcí.