Již leta mám jedno telefonní číslo a bez toho aniž bych měnil operátora, stal se klientem společnosti Telefónica O2 o které jsem se domníval, že přemění moloch jménem EuroTel v pružnou a logicky uvažující společnost. Po zkušenosti s uplatněním reklamace poznávám, jak sem se mýlil. A její název bych bych pozměnil na Vemeno O2.
Fňukot
Jednoho krásného dne, zčista jasna, jako blesk z čistého nebe, se v mém mozku stalo něco nevídaného.. Objevila se myšlenka. Červeně blikající, varovný nápis – PRŮSER!
Weihnachtsfest 2009
Tož vám povím, že tak zarostlý jak eště včera sem snáď v životě nebýl. Šak si mě aj moja mama v nedělu spletla se Sandokanem, tygrem z Mompracemu. Aj Véna sa na mňa raz zahleděla, nahla hlavu na bok a řekla, „poslůchaj, já ťa poprvej vidím střapatého“. Ale už je to důle.
Listopad 09
…tož už máme aj po svatej Kateřině a mě sa furt zdá jak kdyby to léto eště pořádně neskončilo. Nese sa to tým jasným luftem, že kolikrát zamrazí a ani mrznůť nemusí a nebe je tak modručké že sa jeden ani nestačí divit co všecko z něho padá….a zima donde tuhá. A do teho přicházajů všelijaké slávy a plachetnice neplujů jenom do štrůdlů a kvas si pomaly buble a čeká až donde jeho čas. A tma si sedá brzo a mě kolikrát tak navečer chybí sa zhluboká nadýchnůť jak kdosi čerstvo přihodil uhlí do kamen. A od severu sa cosi blíží…
Reportáž psaná pod vlivem Tamiflu na Bulovce
28.8.2008 si fa Baxter registruje u amerického patentového úřadu, pod číslem US2009/0060950 A1 patent na několik vakcín, mezi nimi i vakcínu proti Prasečí chřipce
27.2.2009 Kanadské noviny Toronto Sun informují o úniku smrtelné kombinace ptačí a lidské chřipky v labolratořích fyrmy Baxter
18.3:2009 jsou hlášena první onemocnění prasečí chřipkou v oblasti Mexika a u sedmi občanů USA
Gran Canaria
Tak sme se v pátek zebrali a jeli na Kanáry. Díky finanční krizi a slevám starýho, dobrýho Ryanairu (Bůh mu žehnej) nám to vyšlo parádnicky. Navíc když si vezete celej chleba a štanglu salámu, tak je to eště o cosi lepší. Na letišti v Las Palmas na nás čekalo nachystaný auto (malý Hundaj), který sme si booknuli týden předem aji s hostelem přes internet. V pěti nám v tym sice bylo trochu těsno, ale tech pár dní to vydržíme. Cesty na třetím největším ostrově totoho souostroví sou dost kvalitní. Jediná nevýhoda je, že v horách sou docela úzký a občas je to o hubu se někomu vyhnout. Místní vijou (a my už teď taky), že lepší je před zatáčkou zatroubit, než aby do nás negdo vletěl. Jelikož je ostrov poměrně malej, asi 30 kilometrů vzdušnou čarou ze severu na jih, tak pronájem auta byla jasná volba. Každýmu bych to doporučil, protože Gran Canaria nabízí pláže, hory, rokle, džungle a když to chcete všechno stihnout, tak to ani jinak nejde. Výhoda je, že benzin stojí 70 centů litr. To se pak jezdí od rána do večera.
Karlínské výměny
Včera, t.j. 4.11.2009 se odehrál další z významných okamžiků v dějinách Karlínského cirkusu. Po Véně, Hedě, Petře a Alešovi převzal čajový kabinet do správy jeden z nejpovolanějších, a to Jaromír známý coby věhlasný Čajomír. Popřejme mu vše dobré pod tím naším šapitó.
Náščeva sa neodbývá
Určitě mě dáte za pravdu, že host do domu, bůh do domu. Já su enem pro. Si kehosi pozvete a teď co včil. Tým pozváním šecko nekonční, ale naopak začíná. Teta má dovaliť, nedej bože aj kehosik mama, a rázem nastávajů chvíle nejkrušnější. Co jim dať na občerstvení. Zdánlivě banální otázka. Nemožete dať ledasco, to by vás potem enem tak pomluvili. A to my nesceme. Náščeva mosí byť spokojená. A nejen po té stránce materiální, občerstvovací jak sa říká, ale i po té duševní, psychické, aby si od nás aj jaké si to můdro třebas odnesla a vtipem odlehčena se k nám znovu a ráda navracela. O to přecik ide. Né?
Štěpánka Haničincová (1931 – 1999)
Těžce se tomu dá uvěřit, ale dnes je to přesně deset let co nás opustila kultovní ikona dětských srdcí Štěpánka Haničincová. Už deset let tu není ta kterou jsme tolik milovali a která svým úsměvem rozdávala tolik štěstí nám. Pojďte si společně u vzpomínky na Štěpánku zazpívat….
Předpověď života, počasí a jiných veličin….
Předpovědi tentokráte začaly už v polovině srpna. A spustili to rorýsi kteří ulétli k jihu letos o dva týdny dříve než je obvyklé. A hned za nimi s ještě větším předstihem vůči svým zvyklostem vlaštovky. A přitom slunce hřálo a léto se zdálo být nekonečné. Prach se vířil kolem cest a hrdla nás všech byla vyprahlá. A já začínal tušit, že zima která příjde bude tuhá i když se vosy ještě v plném lovu rojily. A že byly letos jedovaté. Osum se mi jich v jednu chvíli dostalo pod košili. Ještě teď se z toho vzpamatovávám. A přišlo září a mimo budoucnosti neslo i zdánlivou hojnost. V sadech se pod tíhou ovoce lámaly větve, ale ani špačci si těchto darů nevšímali a předčasně se v hejna šikovali a odlétli. Až sem začal věřit, že jediný kdo odletí na čas zůstal Aleš.