Vyšel sem si…

…tak před spaním v klidu se psama, a teď bych mohl adrenalin rozdávat. A to už víc než hodinu vydýchávám na gauči. Prošel jsem totiž kolem jakejsi skupinky lidí sedících u nás v ulici, když naráz zpoza nich vyskočil velký stafford, cirka 30kg, tlamu jak lavór, jedním tahem sa jim vysmekl z obojka, a rovno mojí Coco po krčisku……no a nastalo tóčo, z kterého si moc nepamatuju.

Snaď enem to, že jsem o něho přerazil na nekolikrát lískové bičovisko co sebů po nocách nosím do foroty, Coco sa mu vysmekla a utekla. On mi za to prokůsl nohu nad kotníkem, já jsem svojim řevem že ho zabiju určitě probudil celů ulicu. Následovala honička – v čele Coco, za ňů sa řítilo to monstrum, potem já a za mnů lidi od teho psiska. Naštěstí on nedoběhl Coco a já jeho taky ne. Můj nůž jsem už měl otevřený v ruce, že mu ten gágor podřežu. Mohlo to dopadnůt fakt špatně.

A až před chvílů sem zjistil, že sem při tem ztratil svůj tolik roků patrovaný zapalovač. Doteď sem lítal po venku s baterků, ale už jsem ho nenašel. A noha natekla a bolí. Coco spí. Zatlačím slzu a snad taky usnu.

1 komentář

  • Igor Bezbolestný napsal:

    když sem odpoledne jenom nakouk a pro samou práci to nečet, tak sem myslel že skoro vo nic nepude …předseda potkal psíka a teď se chlubí …ale teď když to teď čtu, berou mě mrákoty …a kde byli ty idioti co jim ta neřízená střela patří, to si to neumí vohlídat, to jen stáli jak trubky a čuměli jak to dopane? …jim si měl proříznout cosi, aby nemohli škodit …a vynadal jsi jim aspoň co se do nich vešlo? …ještě že má Cocota ryhlý běhy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *