Vyprávjání tetičky Sušilové…..

Naša Heduška mě před chvílů psala, že zbůzala co by uvařila, a v receptoch našla pěkné vyprávjání o kyselici. Já sám ju mám převelice rád, vařívám ju, a možu potvrdit, že všecko co sa tam píše je pravda. A protože snáď už takovů bídu nemáte, možete to od začátku povařit s kůskem uzeného nebo s klobásků. Ono to masné potom lepší klůže do krčiska.

Paňmáma Papaláš Paroubek (PPP) sa nám vdala….

A cirkusa kolem teho všady, jak kdyby prase naučili létat. A ono má přitem jenom svadbu. Přiznám sa ale, že aj já sem ze zvědavosti prohlédal ty internety, abych sa podíval na jakýsi obrázek. Ať vím, jaké to ti naši mladí měli. Ale krom fotek z jakejsi haly krematoria s monstrpugétama sem nic nenašél. Teda eště hrůzu všelijakých ochranek a policajtů, kteří hlídali aby nám ty potentáty kdosi nezebral.

V Holešově na letišti II….

Jak sem vám nedávno psal o té chystané průmyslové zóně v Holešově, tož si nešlo na tých plánkoch v těsném sůsedství nevšimnůt nové cesty s tajemným názvem R49. Tož sem sa rozhodl, že sa jí trošku podívu na zůbek, z kama a kde vůbec vede.

Kde má účet pán prezident ?

Čtu vám včil jakési noviny, a tam na obrázku náš pán prezident, ve fajnových háboch, ze zlatýma hodinkama, načesaný jak na první svaté přijímání, a říkám si, jaká banka mu asi spravuje běžný účet?

Tož nám zavřeli Zdenku paní Müllerová….

To sa mi chtělo řéct jako první, když mě včera ráno v deset Heduš volala, že si pro Zdenku přišli. A s všecků parádů. Heda když jim v osum otevřela, tož eště s radosťů Zdenku budila, že za ňů „došli chlapci od jejího ministerstva“. A oni jí přitem došli do všeckých šuplíků a škatulek nasísnůt. Jakési ty marihuany hledali.

V Holešově na letišti….

Tam sa cosi chystá. Zlínský kraj tam chtěl postavit tu fabriku na Hyundaje, ale ta mu nakonec utekla jinde. Tož včil špekulujů, co tam postavit inšího. Hledajů nejakého faň investora, protože úprava a výkup pozemků majů stát 1,12 miliardy korun. Ale do teho sa jim v tem kdosi začal vrtať.

Po novej cestě….

Po novej cestě sa nám v Karlíně toten týden auta rozjely. A jak to chvílu sleduju, tož ani nevím, lesti sa jim to povedlo. Nemyslím po stránce estetickéj, to oni vyšmajchlovali pěkně. Šecko uhlazené, trávníčky zeséklé jak podleva latky, kříbů pozvysazovali, kvůliva byciklom cestu nabarvili. Sem sa na to díval, a vypadá to, jak kdyby tam jednu veliků kostku z lega zacvakli.

Milešovka – Donnersberg

Víte jak by vypadal Václavák v lesi? Zajeďte si v nedělu na Milešovku. Aj baby na štekloch s kabelkama potkáte. Ale jináč to byla moc pěkná pocházka. Šak taky v tak silném složení by sa to aj těžko kemusi povedlo pokaziť. Kór když nám počasí tak pěkně vyšlo. A ani hustý opar pod kopcama, který bránil širokým rozhledom nám nevadil. A zavřený bufet, který už cosik pamatuje, s nama taky nehnul. A taky proč ? My sme sa vám furt jenom usmívali. Asi ten kopec nejak uklidňuje. Možná kvůli temu tam bylo tolik tych lidí.

Po přestávce se opět hlásím v éteru

Tak jsme si na vlastní mikročipy vyzkoušeli, jaké to je podlehnout virové nákaze, červu nebo jaký to byl hrdina. Otřáslo to základama a náš domeček si zasloužil nová okna se vším co k nim patří. Štěstí, že nabytek zůstal celý. Chvilku to trvalo, ale jsme zpět v síti, ozbrojení a zlí.

Dopřejte si…

Dopřejte si to, co sem zažil včera večer já, a uvidíte, že nebudete litovat. Já jsem pod tým dojmem aj po nočním Žižkově valčík tančil, a myslel sem, že začnu aj létat. A za to všecko može restaurant Sonora, do kterého sem byl pozvaný na večeřu.